Zdražování nabírá na obrátkách. A bude ještě hůř
Průměrná útrata za oběd v restauraci byla v červnu 134 korun a 40 haléřů. To je o 4,50 více než v únoru, a dokonce o deset procent více než loni v červnu. Ukázal to tradiční Ticket Restaurant Card Index, jenž se sestavuje z plateb více než 200 tisíc tuzemských zaměstnanců, kteří k úhradě obědů v restauracích používají platební stravenkovou kartu Ticket Restaurant od společnosti Edenred.
Zatímco ceny obědů rostou, do restaurací se ještě nevrátili všichni zákazníci z doby před nuceným uzavřením podniků kvůli koronavirové pandemii. V červnu se jich přišlo naobědvat bezmála o 18 procent méně než před rokem.
Vůbec nevíce zaplatí lidé za obědy v Praze. Průměrná útrata zde poprvé v červnu převýšila 150 korun. Za méně než 130 korun pak lidé obědvají již jen v šesti tuzemských krajských městech. Ještě před rokem to přitom bylo v celé zemi s výjimkou hlavního města.
Guláš, svíčková a další pokrmy jsou v restauracím dražší především kvůli vyšším cenám vstupních surovin. Podle Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta. A podílely se na tom rovněž potraviny.
Například ovoce bylo dražší o zhruba 27 procent oproti stavu před rokem. O téměř 16 % zdražil cukr a téměř 13procentní zdražení statistici zaznamenali u mouky. O více než desetinu podražilo meziročně také vepřové a uzeniny.
Mezi největší cenové skokany patří květák. Zatímco loni v červnu stál kilogram podle dat statistického úřadu necelých 37 korun, letos to bylo více než 58 korun. O dvacet korun zdražila rovněž brokolice, o 23 korun na průměrných 140,50 korun za kilogram se zvýšila cena jahod. Znatelně podražily rovněž citróny, o to o více než 27 korun na více než 75 korun.
Restaurace zvedly ceny také proto, aby dohnaly finanční ztrátu z doby, kdy musely mít kvůli koronaviru zavřeno. Posledním z důvodů růstu útrat pak je, že lidé sice zatím chodí do restaurací méně často, ale když už na oběd zajdou tak si více dopřávají a také dávají vyšší spropitné, aby restauratéry podpořili. Nejhůře na tom byly restaurace a další podniky v březnu, kdy se počet transakcí s obědovými kartami snížil na 17 procent a rovněž průměrná útrata padla o deset korun. Dubnová průměrná útrata se vyšplhala na 125,20 haléřů a propad trhu byl za celý měsíc zhruba 80 procent.
Postupně se situace zlepšovala, po otevření vnitřních prostor restaurací se vrátilo 66 procent hostů a stále jich přibývá. Přesto pohostinství podle odhadů Edenredu na krizi doposud doplácí částkou kolem 25 miliard korun. Pokles počtu návštěv v restauracích je ale důkazem, že krize pro restaurace neskončila hned po jejich otevření. Podle některých odhadů může skončit až třetina podniků.
