Končí doba blahonbytu. Pojišťovny se letos pořádně prohnou
České pojišťovny mohou zapomenout na to, že by snad letošek mohl býtz hlediska objemu pojistných škod souvisejících s živelními pohromami tak příznivý jako léta 2011, 2012, 2015 a 2018. To byly z tohoto hlediska pro pojišťovny nejpříznivější roky uplynulého desetiletí. Objem škod se v těchto letech pohyboval v pásmu od 2,6 do 3,6 miliardy korun (viz graf v galerii).
Naopak letos zkraje roku pojišťovny potrápil orkán Sabine, podobně jako loni Eberhard. Sabine sice třeba v lesích napáchala na poškozených stromech a dřevu jen šestinovou škodu v porovnání s miliardovou „dardou“, kterou v roce 2007 způsobil nechvalně proslulý orkán Kyrill. I to však naznačuje, že i letos budou mít pojišťovny bolehlav. Navíc, když se nyní přidávají škody z bouřek, přívalových dešťů či místních povodní a záplav. Pojišťovny tyto náklady zatím odhadují na stovky milionů korun.
Stále však nelze očekávat, že by letošek byl z hlediska živelního plnění pojišťoven tak katastrofální jako rok 2013. Tehdy živelní pojistné škody dosáhly 7,8 miliardy korun. Před sedmi lety ČR zasáhly nejprve rozsáhlé povodně a poté i letní bouře. Povodně z poloviny toho roku byly tehdy třetí nezávažnější živelní pojistnou událostí v novodobé historii Česka.
Ve výši objemu pojistných škod souvisejících s živelními pohromami se odráží nejen častost jejich výskytu a jejich závažnosti či plošnost, nýbrž také hodnota majetku, který zničí. Ta rok od roku zpravidla narůstá, a to kvůli obecnému růstu české ekonomiky, bohatnutí obyvatelstva a inflaci. Lidé mají například stále dražší automobily, nákladnější obydlí či zařízení na zahradách, takže bouře a další pohromy dané extrémním počasím tak ničí obecně stále dražší a dražší majetek. Velký problém zvaný stravenky. Na systém doplácí přes milion Čechů.