Černý scénář pro cestovní kanceláře se naplňuje

V letech 2008 až 2019 dosahovaly tržby cestovních kanceláří a agentur v ČR dle údajů ČSÚ a expertních odhadů průměrně 48,5 miliardy korun ročně. Zpravidla nepřesahovaly hranici padesáti miliard korun. V letech poznamenaných světovou finanční krizí, zejména v letech 2010 a 2011, však oproti předkrizovému maximu roku 2008 poklesly bezmála o deset miliard korun.

Během celkového ekonomického útlumu a období recesí let 2009 až 2012 omezovali obyvatelé ČR své výdaje za služby cestovních kanceláří a agentur zejména z důvodu pomalého růstu reálných výdělků a poměrně značné obavy ze ztráty zaměstnání. Počínaje rokem 2013 se situace začala normalizovat. Přitom ovšem ani v letech konjunktury po roce 2014 cestovní kanceláře a agentury nedosahovaly úrovně tržeb předkrizového období, navzdory inflačnímu vývoji, který by měl překonání předkrizové nominální úrovně tržeb přirozeně usnadnit.

Kvůli šíření koronavirové nákazy prochází turistický ruch v rámci EU v současné době také jistým útlumem. Evropská komise vyčísluje související ztrátu turistického sektoru EU, způsobenou například přerušením přímého leteckého spojení s Čínou, na přibližně miliardu eur měsíčně, tedy zhruba 25 miliard korun měsíčně. Podle dat Eurostatu odpovídá podíl objemu výdajů vztahujících se k cestovnímu ruchu v ČR zhruba 1,25 procenta objemu výdajů vztahujících se k cestovnímu ruchu v EU. Český turistický ruch tedy kvůli koronavirové nákaze přichází v současnosti o zhruba 300 milionů korun měsíčně.

V Číně v současnosti dynamika šíření nákazy slábne, šíření však často s intenzivnější dynamikou pokračuje v jiných částech světa. Stále častěji se například objevují úvahy o možném zrušení letních olympijských her v Japonsku. Je tedy potřeba pracovat s více scénáři potenciálního dopadu koronavirové nákazy na turistický ruch v ČR, připomíná ekonom Lukáš Kovanda.

Pokud se situace celosvětově v uspokojivé míře normalizuje do poloviny letošního roku, což je optimistický scénář, zaznamená tuzemský turistický ruch letos výpadek v tržbách čítající 1,3 miliardy korun. Jestliže ale bude turistický ruch citelně ochromený kvůli nákaze také ve druhé polovině letošního roku, je třeba započíst i dopad celkového, globálního ekonomického útlumu. OECD v krajním případě nevylučuje pokles letošního růstu světové ekonomiky na zhruba polovinu loňské úrovně. V takovém případě by celoroční ztráta tržeb tuzemského turistického vícenásobně převyšovala ztrátu vzniklou v rámci uvedeného optimistického scénáře. Propad tržeb cestovních kanceláří a agentur v ČR by v takovém případě odpovídal propadu, který nastal mezi lety 2008 a 2009, tedy s příchodem světové finanční krize, a který činil bezmála pět miliard korun.

Podle Kovandy tak nelze vyloučit, že ztráty na tržbách cestovních kanceláří a agentur v ČR se kvůli koronaviru mohou letos vyšplhat právě až do pásma čtyř až pěti miliard korun.