Češi loni rekordně utráceli za alkohol, takřka 90 miliard korun
Češi tak loni za alkohol utratili zhruba dvojnásobek toho, co v polovině 90. let, kdy se jejich výdaje za pivo, víno a lihoviny pohybovaly v tehdejších cenách kolem úrovně 45 miliard korun, jak dále plyne z dat Eurostatu.
"Od poloviny 90. let však klesl podíl výdajů za alkoholické nápoje na celkových spotřebitelských výdajích Čechů. V roce 1995 tento podíl činil 5,4 procenta, do roku 2008 pak poklesl na rovná tři procenta. Poté však došlo k jeho opětovnému navýšení, takže v roce 2018 činil 3,3 procenta," poznamenal ekonom Lukáš Kovanda.
Pokles podílu alkoholu na spotřebitelských výdajích, k němuž v posledním čtvrtstoletí došlo, lze podle něj jen zčásti připsat zdravějšímu životnímu stylu, kteří dnes Češi nepochybně vedou.
Mnohem více než v půli 90. let se dnes stravují v restauracích a hospodách. Vždyť loni utratili dle odhadu na základě dat Eurostatu v restauracích, hospodách a kavárnách rovněž rekordní sumu 175 miliard korun, tedy o 100 miliard korun více než ještě v roce 2000. Jejich výdaje za restaurace, hospody či kavárny tedy narůstají citelně rychleji než výdaje za alkoholické nápoje v obchodech. "Přitom lze předpokládat, že podstatnou část výdajů za alkohol, které by před čtvrtstoletím realizovali ještě v obchodu pro domácí spotřebu, dnes realizují právě v některém z veřejných stravovacích zařízení. Místo lahváče v obchodu na rohu si dnes zkrátka častěji než před čtvrtstoletím dávají ,jedno´ v restauraci," doplnil Kovanda.
Podíl alkoholu na celkových spotřebitelských výdajích Čechů je přitom stále jeden z nejvyšších v celé Evropské unii. Čechy předčí jen pobaltské národy. Estonci v roce 2018 dávali na alkohol pět procent svých spotřebitelských výdajů, Lotyši 4,5 procenta a Litevci 3,7 procenta. Pak už následují Češi – společně s Poláky – s uvedeným podílem 3,3 procenta.