Čerstvou novelou zákona o myslivosti ohrožuje ministerstvo zemědělství budoucnost lesů, varují ekologové

Odborníci se již mnoho let shodují, že vysoké stavy zvěře jsou hlavní překážkou v budování pestrých a odolných lesů. Srnci, jeleni a další spárkatá zvěř poničí většinu zejména vysázených mladých listnáčů a jedlí i přirozeného zmlazení lesů. V některých lokalitách zničí dokonce veškeré mladé stromky. Situaci do velké míry vyřešila novela zákona o lesích a zákona o myslivosti přijatá v listopadu, která nastavila pravidla pro plánování lovu tak, aby brala v potaz potřeby obnovy lesa. Aktuáně představený návrh Ministerstva zemědělství ale počítá s navrácením situace do původního - dlouhodobě nefunkčního - stavu, varují ekologové. Ministr Miroslav Toman to ještě před potvrzením předešlé novely Senátem slíbil předsedovi Českomoravské myslivecké jednoty.

Zcela proti deklarovanému smyslu této novely, která má dle důvodové zprávy omezit negativní vliv spárkaté zvěře na lesy, chce Ministerstvo zemědělství v novele mysliveckého zákona vypustit klíčovou větu, že “uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby, a zároveň tak, aby nedocházelo k nadměrnému poškozování lesních ekosystémů zvěří”. Také chce zrušit nezávislé posouzení míry poškození lesů zvěří, podle kterého by pak byl konkrétní plán lovu stanoven a státní správou potvrzen. Právě tato ustanovení doplnil do mysliveckého zákona před dvěma měsíci Parlament ČR, aby myslivecké hospodaření vedlo k rovnováze mezi stavem lesů a početností spárkaté zvěře. Bez toho nebude možné poškozené lesy obnovit v pestré druhové skladbě. Ruší se také povinnost myslivců zakládat remízky a úkryty pro zvěř.

Ministerstvo dále navrhuje, aby byl plán lovu stanoven dohodou mezi držitelem (tj. majitelem) a uživatelem honitby (tj. např. mysliveckým sdružením nebo podnikatelem, který si honitbu pronajal). Nenajdou-li shodu, má stanovit plán lovu orgán státní správy myslivosti. Tento model ale dvacet let nefungoval a napravila ho až novela, schválená před dvěma měsíci, upozotnilo Hnutí Duha. Každý vlastník má totiž jiný názor a jiný zájem a většina vlastníků na venkově nechce mít s myslivci spory a vyhrocené vztahy. Výsledky případných sporů pak často ovlivňovaly osobní vazby mezi státní správou myslivosti a myslivci.

Ve výčtu navrhovaných úprav naopak zcela chybí také další potřebné změny, po nichž již řadu let volají myslivci, vlastníci pozemků i ochránci přírody: například snížení minimální výměry honitby, vyplácení kompenzací za škody způsobené zvěří pouze šetrně hospodařícím zemědělcům, omezení pronájmu honiteb v lesích v majetku státu, zákaz norování lišek či nastavení funkčního systému senosečí. S otevřením zákona o myslivosti lze proto v příštích měsících očekávat náročnou a dlouhou debatu o všech výše uvedených tématech.

“Ministerstvo zemědělství si zahrává se svou důvěryhodností. Nedávno přijaté pozitivní změny chce vrátit do starých kolejí a dál tak přihlížet enormním škodám v lesích a na zemědělské půdě. Zákon o myslivosti potřebuje zcela novou koncepci. Do doby, než bude přepracován, je nutné udržet nedávno přijaté změny a doplnit je o další důležité prvky, které pomohou při záchraně naší krajiny: snížit minimální výměry honiteb, zabránit ilegálnímu lovu chráněných druhů, které zákon o myslivosti považuje za zvěř, zaměřit se více na redukci stavů přemnožených druhů zvěře, nastavit restrikce pro přikrmování a vnadění zvěře, omezit pronájem honiteb v lesích v majetku státu,” řekl Jiří Beneš, pracovník programu Krajina z Hnutí Duha.