Výstavba dálnic v ČR je velmi pomalá. Maďarsko nám uniká mílovými kroky
O 25 až 30 procent levněji se tehdy srovnatelné projekty stavěly také například v Rakousku. V letech 2013 až 2017 se cena jednoho kilometru dálnice pohybovala kolem úrovně 150 milionů korun. Tento údaj je ale třeba brát s rezervou, jelikož od zmíněného roku 2013 se dokončilo jen přes třicet kilometrů dálnic.
To je příliš malý objem výstavby, aby z něj šlo usuzovat tak citelnou systematickou redukci nákladů výstavby. Je totiž třeba vzít v potaz fakt, že podstatná část nákladů v ČR vzniká až v průběhu samotné výstavby, a dokud není stavba finalizována, jedná se o „dělání účtů bez hostinského“. Ačkoli tedy skutečný rozsah zlevnění výstavby kilometru dálnice v posledních letech je ještě otevřenou záležitostí, zdá se být nepochybné, že k dlouhodobé redukci nákladů výstavby dochází. Zřejmě se však bude pohybovat v pásmu od dvaceti do padesáti procent v porovnání se situací před deseti lety.
Uvedená suma jen lehce před 30 kilometrů dálnic, které se v ČR v letech 2013 až 2018 podařilo dokončit, napovídá, že s rychlostí výstavby to není nejslavnější. Potvrzuje to i mezinárodní srovnání s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Zmíněných 75 kilometrů odpovídá rozšíření dálniční sítě od roku 2010 o deset procent. V Polsku se za stejnou dobu dálniční síť rozrostla o 91 procent, v Maďarsku o 30 procent a na Slovensku o jedenáct procent.
Ještě v roce 2001 v Maďarsku, resp. v roce 2005 v Polsku byla celkové délka tamní dálniční sítě kratší než v Česku. V současné době je však už kratší v Česku. V porovnání jak s Polskem, tak zejména Maďarskem je ani ne poloviční. Pokud budeme brát v potaz i dálnice II. třídy, klasifikované ovšem až do konce roku 2015 jako rychlostní silnice, je situace o něco lepší. I tak však budeme jak za Polskem, tak Maďarskem v celkové dálce dálniční sítě citelně zaostávat. V přepočtu na obyvatele je naše zaostávání zvláště markantní v porovnání s Maďarskem, náš někdejší náskok ale stahuje také Polsko (viz graf níže).
Výstavba dálnic v ČR je zkrátka poměrně pomalá a relativně drahá a navzdory indikaci o výrazném, systematickém obratu k lepšímu zatím neexistuje ještě dostatek relevantních dat, aby bylo něco takového možné potvrdit.
