Dobrá zpráva pro českou ekonomiku
Dlouhodobě výrazně odlišný vývoj měnové politiky v obou ekonomických celcích skýtá svá rizika. Jedno z nich, to klíčové, představují již nyní celkem doširoka rozevřené nůžky mezi základní úrokovou sazbou České národní banky a základní sazbou Evropské centrální banky. Rozpětí mezi sazbami je nejvyšší od listopadu 2001. Za jistých podmínek může vést k nežádoucímu posilování české koruny.
Současně také přispívá ke zvýšení zahraničního dluhu ČR, protože vyšší úročení korunových aktiv v porovnání s těmi eurovými vede matky českých bank k ukládání svých volných prostředků právě v českých dcerách.
V neposlední řadě vysoké rozpětí mezi zmíněnými sazbami podněcuje přechod řady českých firem na účtování v eurech v maximální možné míře – tedy takzvanou euroizaci. Euro ale není v tuto chvíli pro českou ekonomiku jako celek výhodnější než koruna, jak se shodují ministerstvo financí ČR a Česká národní banka.
Pokud tedy ukončení odkupu dluhopisů ECB povede nakonec postupně k přivření nůžek mezi sazbami ČNB a ECB, půjde o dobrou zprávu pro ČR, protože se zmírní popsaná tržní pokřivení daná současným stavem.
ECB nákupy dluhopisů zahájila v březnu 2015. Od té doby na ně celkově vynaložila kolem 2,6 bilionu eur (67 bilionů Kč), což představuje zhruba 7600 eur (téměř 200 tisíc korun) na jednoho obyvatele eurozóny.
Od letošního října ECB snížila měsíční objem nákupů dluhopisů na 15 miliard eur (zhruba 388 miliard korun) z předchozích 30 miliard eur. V dřívějších fázích programu přitom měsíční objem nákupů dosahoval až 80 miliard eur.
