Ropa v uplynulých týdnech zlevnila o 30 procent, ale pohonné hmoty v ČR zlevnily jen o dvě až tři procenta
Cena ropy Brent se za uplynulé zhruba dva měsíce, od svého mnohaletého maxima počátkem října, propadla o bezmála třicet procent. Přitom benzín Natural 95 zlevnil u českých čerpacích stanic oproti svému říjnovému mnohaletému maximu pouze o 3,4 procenta (z 33,83 koruny za litr na 32,80), kdežto cena nafty se oproti svému listopadovému mnohaletému maximu zatím snížila jen o 1,7 procenta (z 33,78 koruny za litr na 33,22).
V posledním týdnu zlevnil benzín o 37 haléřů na litr a nafta o 29 haléřů na litr. Rozdíl mezi cenou litru naftu a cenou litru benzínu vylétl během uplynulého týdne, konkrétně v sobotu, na 47 haléřů. To je nejvyšší takový rozdíl za celé období od prosince 2012. Pokles cen nafty tlumí probíhající topná sezóna, jež zvyšuje poptávku po topné naftě, a také fakt, že petrolejová frakce, která se do nafty přidává za účelem dosažení její předepsané kvality, je letos dražší než v uplynulých letech.
Celkově je pak cenový pokles pohonných hmot tlumen slabou úrovní koruny vůči dolaru, ve kterém se ropa obchoduje. Česká měna se nyní prodává stále blízko své nejslabší úrovně vůči dolaru za poslední bezmála půldruhý rok, aktuálně je v porovnání s touto úrovní jen o necelé procento silnější.
V příštím týdnu lze očekávat další citelné zlevnění pohonných hmot v ČR. Benzín zlevní o 25 haléřů na litr, kdežto nafta od dvacetník. Ceny ropy na světových trzích se po zmíněném dramatickém propadu od posledního listopadového týdne stabilizovaly. Ropa Brent se prodává za ceny kolem 60 dolarů za barel.
Pro další vývoj cen ropy je určující dnešní vídeňské zasedání kartelu OPEC a přidružených těžařů v čele s Ruskem. Saúdská Arábie, nepsaný lídr kartelu, deklarovala cíl snížit objem těžby ropy celkově o 1,3 milionu barelů denně, což je 1,3 procenta celosvětové produkce. Rijád naléhá na Moskvu, aby ta snížila svoji těžbu až o 300 tisíc barelů denně, na což zatím Rusové nepřistupují. Těžbu chtějí redukovat jen o polovinu daného objemu. K redukci těžby se patrně nepřipojí někteří klíčoví členové OPEC, jako je Irák či Venezuela.
Americký prezident Donald Trump navíc na OPEC tlačí, aby k žádné redukci těžby nepřistoupil. Trump se obává inflačních tlaků, které by opětovný růst cen pohonných hmot a dalších ropných produktů přinesl, a to i v USA. Čím silnější inflační tlaky v americké ekonomice budou, tím spíše bude tamní centrální banka zvyšovat úrokové sazby. Jejich růst podvazuje zhorčuje náladu akciových trhů v USA, což Trump nese nelibě, jelikož donedávna trvající růst burz vydával za jeden z největších úspěchů svého prezidenství. Navíc, pochopitelně, dražší benzín a zároveň padající akcie mohou způsobit odliv části jeho voličů.
Je tedy otázkou, do jaké míry OPEC dnes opravdu těžbu sníží. Podle některých prognóz existuje až 33procentní pravděpodobnost, že dnes k žádnému snížení těžby nedojde. Trump nedávno „podržel“ saúdský režim, zejména pak korunního prince Muhammada bin Salmána, když navzdory volání části amerických politiků neuvalil na Rijád sankce poté, co byl na saúdském konzulátu v Istanbulu – zřejmě s princovým plným vědomím – zavražděn novinář. Saúdský princ se tak nyní může cítit Trumpovi zavázán, což by mohlo způsobit z hlediska trhů nakonec jen nepřesvědčivé snížení těžby, resp. snížení-nesnížení v duchu pohádky o Chytré horákyni. V takovém případě by se pokles cen ropy obnovil a pohonné hmoty v ČR by měly před sebou další propad, trvající minimálně do začátku roku 2019.
