Česko přišlo o další legendu. Zemřel režisér Juraj Herz
O úmrtí Juraje Herze informoval na sociální síti slovenský herec Andrej Hryc. Několik měsíců bojoval legendární režisér s těžkou nemocí. Na podzim loňského roku ho totiž po vleklých zdravotních potížích postihla mozková ataka. Nějaký čas byl hospitalizovaný v pražské nemocnici Na Homolce, odkud ho po měsíci ve stabilizovaném stavu pustili do domácího ošetřování, kde se o něj až do jeho posledních chvil starala jeho partnerka, herečka Martina Hudečková (54). Odešel tak obklopen svými nejbližšími.
Herz byl autorem více než 25 celovečerních filmů, z nichž mnohé získaly ocenění na prestižních filmových festivalech. Před osmi lety dostal na filmovém festivalu v Karlových Varech Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. O rok dříve obdržel za své celoživotní dílo také ocenění Český lev.
Režisér byl známý svým specifickým humorem. Jeho dílo se řadí k československé nové vlně, mezi jeho nejznámější filmy patří filmová adaptace románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Film vznikl v roce 1968 a šel záhy po svém uvedení do trezoru. "Najednou získal na strašlivé aktuálnosti, protože byl o konformistovi. Po srpnu se nejžádanějšími typy stali právě konformisté. Najednou byl zoufale aktuální: o lidech, kteří otáčeli. Proto ho zakázali," uvedl k tomu Herz. Plánoval další spolupráci s Fuksem, komunistický režim ji ale zamezil.
V několika snímcích se Herz potýkal s cenzurou, na čas dokonce nemohl točit vůbec a později jen "výměnou" za natočení snímku z dělnického prostředí (Holky z porcelánu). Aby se vyhnul točení politicky motivovaných filmů, natočil dvě pohádky - Panna a netvor a Deváté srdce. V roce 1987 emigroval do Německa, kde pracoval především pro televizi. Po návratu žil převážně v Česku a natočil ještě několik filmů.
Juraj Herz se narodil 4. září 1934 ve slovenském Kežmaroku. Jako židovský kluk prošel koncentračním táborem, prostředí Ravensbrücku ho inspirovalo v 80. letech k natočení dramatu Zastihla mě noc o osudu komunistky Jožky Jabůrkové.
Ke známým Herzovým dílům patří také televizní film Sladké hry minulého léta, drama Petrolejové lampy, Morgiana nebo první český horor Upír z Feratu. Debutoval v roce 1965 středometrážním filmem Sběrné surovosti na motivy povídky Baron Prášil Bohumila Hrabala ze sbírky Perlička na dně. Snímek se považuje za jednu z nejlepších filmových adaptací Hrabalova díla.
