Podle průzkumů se do Sněmovny dostane osm stran. Které to jsou?

Ve Sněmovně nejspíš zůstane Tomio Okamura v čele svého nového hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), nováčkem bude Česká pirátská strana. Poslanecká křesla by podle většiny průzkumů měly uhájit také TOP 09 a KDU-ČSL. Do Sněmovny by se tak mohlo po čtvrtstoletí dostat znovu osm stran. Vyplývá to ze srovnání průzkumů, které agentury provedly od letošního června.

Hlasovat by podle průzkumů mohly podobně jako v minulostí tři pětiny voličů. Jen zhruba polovina z nich už má vybráno, kterou z kandidujících stran bude volit. Ostatní se rozhodují až v týdnu před volbami, výsledky voleb se tak mohou od volebních modelů lišit. I podle průzkumu společnosti Behavio a katedry sociologie Filozofické katedry Karlovy univerzity 51 procent voličů váhá, zda a komu dá hlas. Asi pětina voličů zůstane doma a jen 30 procent jich už má vybráno, komu dá hlas.

Hnutí Andreje Babiše vede žebříčky voličských preferencí stabilně. Podle průzkumů z posledních měsíců ale jeho podpora klesla pod hranici 30 procent. Své 'ano' chce říct hnutí ANO zhruba čtvrtina voličů, žádné jiné uskupení se na něj nedotahuje. Více než deset procent hlasů by podle průzkumů měli dostat sociální demokraté a komunisté, kteří spolu soupeří o pomyslnou stříbrnou medaili.

Hranici desetiprocentního zisku atakují občanští demokraté. Ke stejnému výsledku se několikrát přiblížili Okamura se svým SPD a Piráti. Obě hnutí se podle analytiků do Sněmovny nejspíše dostanou díky protestním hlasům. Nad pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny se pohybují TOP 09 a lidovci. Z ostatních uskupení mají k tomuto limitu nejblíže hnutí Starostové a nezávislí a Zelení.

Předvolební průzkumy o podpoře kandidujících stran budou moci být publikovány naposledy dnes. Od úterý až do uzavření volebních místností v sobotu ve 14:00 platí ze zákona zákaz jejich zveřejňování. Opatření má zamezit ovlivňování voličů na posledních chvíli.