Česká republika je schopna přijmout stovky Afghánců. Možnosti úniku ze země však ubývají
Jakmile se na začátku července stáhly z Afghánistánu americké vojenské jednotky, Taliban rychle postupoval zemí a přebíral moc nad většinou velkých měst. V neděli 15. srpna už stál u bran hlavního města Afghánistánu, Kábulu. Afghánský prezident Ašraf Ghaní ten stejný den, co Kábul ovládl Taliban, uprchl ze země a bojovníci Talibanu převzali prezidentský palác.
Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec v Izraeli a odborník na Blízký východ, okomentoval situaci. „Mnozí lidé se jistě budou snažit zemi opustit. Jejich množství ale bude ovlivněno chováním Talibanu a také mírou jejich přesvědčení, že se do Evropy dostanou a budou tam moci zůstat. Takže jejich rozhodování bude záležet i na evropské rétorice a konkrétní politice,“ podotkl Pojar.
Afghánistán je navíc hornatá země, která nemá přístup k moři. „Afghánci nemají mnoho možností, jak odejít. Hlavní letiště začíná ovládat Taliban a situace bude den ode dne horší. Navíc Čína nebo Tádžikistán uzavřely hranice, takže není příliš možností, kam utéct,“ uvedl pro e15 Jan Žižka, jenž se zúčastnil již 8 misí české armády v Afghánistánu.
Jako jeden z hlavních faktorů toho, proč se doposud nestrhla migrační vlna z Afghánistánu, považuje Jan Žižka to, že jsou místní obyvatelé nesmírné chudí. Afghánistán se řadí mezi 10 nejchudších zemí světa. Proto téměř 50 % Afghánců žije pod hranicí chudoby.
Ministerstvo vnitra zodpovídající za azylovou politiku nechce doposud odhadovat počty afghánských žadatelů o azyl. Šéf rezortu Jan Hamáček bude o pomoci utečenců z Afghánistánu jednat s hejtmany ve čtvrtek. Uvedl však, že by bylo potřeba dalších letů z Kábulu. Zatím se podařilo z Afghánistánu odbavit celkem dva lety, a to českých diplomatů a dále afghánských pracovníků na ambasádě.
Azylový systém v Česku funguje tak, že se každý případ posuzuje jednotlivě, tedy individuálně. Za současných okolností nelze nepřijmou v ČR osobu, která je v ohrožení života. Stále se však musí odlišovat ekonomická migrace.
V posledních dnech česká vláda byla kritizována za to, že promptně nezareagovala na tamější situaci a nepomohla afghánským tlumočníkům. Právě bez nich by se čeští vojáci i civilisté během působení v Afghánistánu neobešli. „Cílem je dostat do Česka co nejvíce lidí, kteří jsou v tomto programu,“ řekl Jan Hamáček. Dále čtěte: ČTÚ varuje před podvodným prozváněním. Zpětné zavolání vyjde volajícího na tisíce korun.
