Očkovat, nebo promořit? Experti má jasno

Domácí 29. května 2021 | 08:27 — Ilona Cílková
Počty nově nakažených nemocí covid-19 klesají a rozvolňují se přijatá opatření. Jak to bude během léta s rouškami? Měly by zůstat, nebo je můžeme bez obav sundat? A jak dlouho nám vydrží získaná imunita? Názory odborníků se liší.
Další 3 fotografie v galerii
Vir SARS-Co-V byl poprvé zaznamenán v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu / Depositphotos

Podle imunologa Jiřího Šinkory vydrží získaná imunita dlouho a úplně nejlepší bude, až sundáme roušky a koronavirus mezi námi začne cirkulovat. A bude se té imunitě znovu a znovu připomínat. „To se pak bude jednat o imunitu celoživotní," je přesvědčen Šinkora. Názory některých odborníků, že by si měli všichni vakcinovaní a imunní sundat roušky, jsou srovnatelné s promořovacími hypotézami loňského roku. Od promořování nakonec ale všechny evropské vlády po pár týdnech ustoupily.

„Loni to bylo nemožné, protože myšlenka odizolovat ohrožené a promořit ostatní, byla nerealizovatelná. Dnes bychom to mohli udělat, protože chráníme ohrožené očkováním. Ale pořád máme jen 75procentní proočkovanost lidí nad 70 let. To znamená statisíce potenciálně ohrožených," připomněl loňskou situaci biochemik Jan Konvalinka v rozhovoru pro Český rozhlas. Problém ale může nastat s novými mutacemi. „Já bych rozvolňoval, ale stále bych byl opatrný. Roušky uvnitř bych zatím neodkládal. Rozhodně bych se raději očkoval než promořoval," míní vědec.

Ministerstvo zdravotnictví minulý týden schválilo nařízení, podle kterého je ochranný účinek vakcíny proti onemocnění covid-19 devět měsíců, a to od první dávky. „Všichni doufáme, že to bude delší. A to, jak účinek vakcíny, tak i ochrana protilátek po prodělané nemoci," věří biochemik. Připomíná ale, že zatím nejsou k dispozici data za delší dobu sledování.

„Virus se objevil před 1,5 rokem, máme tedy informace jen od doby, kdy se začalo očkovat. Klinické zkoušky začaly loni v létě, právě před devíti měsíci. Doporučení neříkají nějakou vědeckou pravdu, ale experimentálně ověřená data. Čili je to takový malinko alibismus, ale pochopitelný. Vědci a regulátoři se snaží chránit, aby neslibovali něco, co nemohou experimentálně zaručit," vysvětlil vědec..

Minulý týden byla zveřejněna studie amerických vědců o účinnosti jednotlivých vakcín. Rozdíly mezi vakcínami jsou podle Konvalinky signifikantní, ale ne úplně dramatické. „Je dobře vidět, že vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna fungují velmi dobře. To je ta dobrá zpráva. Malinko méně dobrá zpráva spočívá v tom, že po první dávce je ochrana velmi dobrá vůči přirozenému viru a britské mutaci. Mnohem slabší je ale vůči indické nebo jihoafrické mutaci." 

„Je to argument pro to, abychom nezapomínali na druhou dávku. Představa, že jedna dávka stačí nadlouho, je tak vinou mutací trochu zpochybněna. Dokonce se uvažuje o návratu k původnímu očkovacímu kalendáři, tedy očkovat tři až čtyři týdny po první dávce. Ale to se zatím analyzuje," naznačuje Konvalinka. Principiálně se ale jedná o dobrou zprávu. Zatím to vypadá, že i nejhorší mutace, včetně indické, stále ještě odpovídají na protilátky vytvořené po očkování. Ale potřebujete ty dávky opravdu dvě. Američtí vědci označili dvě nejúčinnější vakcíny proti koronaviru. Jsou ovšem i nejdražší.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Slavní, kteří mají dobré srdce. Podpořit dobrou věc přijeli Roden, Písařík, Svěcený a další

Při praní polštářů a peřin dělá hodně lidí jednu...

Vybrat kočce kvalitní krmivo není jen tak. Snadno totiž...

Pokud vám kočky likvidují úrodu, zkuste je přelstít....

Zdánlivá maličkost, díky které se v horkých dnech vyspíte...

Chraňte se proti klíšťatům i bez chemických repelentů....

I na suché a rozpálené zahradě se může dařit květinám....