Návod, jak se připravit na inflaci
Za rychlejší inflací v ČR, než jakou vykazuje eurozóna, je třeba předně hledat jiné příčiny. Např. to, že mzdový růst v Česku v předpandemických letech výrazně předčil mzdový růst v eurozóně.
„Samozřejmě, loňské oslabení koruny k nynější výrazné inflaci přispívá také. Zároveň ale její znehodnocení vůči euru je jedním z důvodů, proč má Česko druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, hned po Polsku. Oslabení koruny umožnilo exportním firmám získat na vývozních trzích na konkurenceschopnosti, neboť po oslabení inkasovaly v korunách za hranicemi více jen z titulu kursového přepočtu. Tento přepočet vylepšil jejich korunové hospodaření, aniž by musely propouštět," komentuje vývoj hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ostatně fakt, že nejnižší míru nezaměstnanosti má nyní v EU rovněž bezeurové Polsko, není náhodný. Vlastně i celá eurozóna se v těžkých ekonomických časech snaží vytvářet tlak na oslabení své měny, aby příliš neochromila vlastní vývozce.
Zatímco ovšem koruna oslabuje celkem přirozeně, euro je třeba znehodnocovat dosti uměle, prostřednictvím už léta prováděného kvantitativního uvolňování, jež v podání Evropské centrální banky během pandemie ještě zintenzivnilo. Pracovníci ECB při něm ťukáním do klávesnice svého k tomu určeného počítače vytváří "z ničeho" desítky a stovky miliard eur, za něž vykupují třeba i řecký nebo italský dluh, který by jinak moc nikdo nenakupoval. Vládám v Aténách či Římě tím srážejí nákladnost jejich enormního veřejného zadlužení, které je třeba v případě Řecka pětinásobné v porovnání s českým. Předlužení a dlouhodobá ekonomická stagnace zemí jako Řecko nebo Itálie pak vytvářejí deflační tlak, který snižuje úroveň inflace napříč eurozónou.
Zatímco zadlužení Česka nyní odpovídá zhruba 40 procentům HDP, zadlužení eurozóny se pohybuje kolem sta procent HDP. Takže je vlastně dosti pošetilé, že v Česku stále chce spousta lidí přijímat euro, když jeho přijetím Česko nic moc nezíská, jen sdílení dluhu s mnohem zadluženějším ekonomickým celkem.
Přesto lze podle Kovandy očekávat, že v příštích měsících a čtvrtletích hlasy volající po přijetí eura zesílí. A získají na populární munici. Světové trhy nyní sází na to, že ČNB bude muset v příštích dvanácti měsících zvednout svoji základní úrokovou sazbu hned pětkrát. A že tedy tato sazba bude za rok činit místo nynějších 0,25 hned 1,50 procenta. Výrazněji by v příštím roce dle očekávání trhů měl růst základní úrok již jen ve dvou z celkem 37 zemí organizace OECD, a sice v Kolumbii a v Chile.
„Ruku v ruce s markantním nárůstem základní sazby budou stoupat také třeba úroky na hypotékách. Přitom v eurozóně by se dle předpokladu trhu v příštích dvanácti měsících základní sazba neměla měnit vůbec. Rozpětí mezi základní sazbou v ČR a v eurozóně tak za rok touto dobou může činit dva procentní body. Takže třeba běžná hypotéka bude v ČR pravděpodobně ještě znatelněji dražší než na Slovensku. Jen trochu obratný stoupenec eura to snadno vydá za úspěch jednotné evropské měny. Nedodá už, že je třeba brát v potaz také to, že v eurozóně nerostly mzdy zdaleka tolik jako v ČR a že ECB může držet sazby nízko, protože předlužené ekonomiky jako Řecko nebo Itálie svým bezútěšným stavem inflační tlaky tlumí. Kdyby součástí Česka byl kraj, který by vykazoval tak mdlou ekonomickou kondici – a takovou nezaměstnanost – jako Řecko nebo Itálie, také Česko by jako celek mělo citelně slabší inflaci, než má teď," uzavírá Kovanda. Česko míří do výrazné inflace. Češi by se měli vyhnout největší chybě, varují experti.
