Podle expertů by vláda měla rychle přijít s plánem konsolidace a navázat na odkaz Miroslava Kalouska

Domácí 21. března 2021 | 08:07 — Ilona Cílková
Vládní dluh ČR je úročen nejhůře za posledních více než 16 let. Vláda by měla přijít s plánem konsolidace a navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019.
Další 2 fotografie v galerii
Vláda by měla přijít s plánem konsolidace a navázat nyní také na Kalouskův odkaz / Depositphotos

Úrok na českém desetiletém vládním dluhu v tomto týdnu poprvé od května 2019 překonal hladinu dvou procent. Tuzemské vládě se tak zvyšují náklady financování, což představuje vzhledem k enormně rostoucímu veřejnému zadlužení ČR stále závažnější výzvu.

„Je třeba, aby ministerstvo financí předložilo plán konsolidace veřejných financí, tedy toho, jak je po enormním nárůstu zadlužení dostane na udržitelnou dráhu dalšího vývoje. Vláda by nyní měla navázat na odkaz někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, který obezřetnou fiskální politikou při minulé krizi a tvorbou rezerv pomohl připravit půdu letům prosperity 2014 až 2019," říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Česká národní banka by rovněž měla od zákonodárců dostat trvalou možnost provádět kvantitativní uvolňování.

Investoři nyní za desetiletý dluhopis vlády ČR požadují 2,03 procenta ročně. Výnosy tuzemských dluhopisů rostou ruku v ruce s obdobným vývojem v zahraničí. Citelný růst dluhopisových výnosů je fenoménem prakticky celého ekonomicky vyspělého světa. Dluhopisoví investoři požadují za své půjčky vládám vyšší úroky, neboť vyhlížejí výrazné zrychlení inflace. Ta nahlodává kupní sílu peněz, tedy nahlodává také kupní sílu hotovostních toků, které ve formě úrokových plateb či závěrečné splátky jistiny držiteli vládního dluhopisu poplynou. Aby toto nahlodávání kupní síly kompenzovali, žádají investoři vyšší úrok.

Zrychlení inflace je výsledkem jak příznivých, tak nepříznivých faktorů. Příznivým je vyhlídka ekonomického oživení, k němuž povede postupující vakcinace podstatné části světového obyvatelstva. Zotavení ekonomiky samo o sobě představuje inflační tlak. Růst inflačních očekávání ale plyne také z méně příznivého faktoru obavy z rostoucího, avšak nedostatečně produktivního zadlužení vlád, umožněného extrémní měnověpolitickou expanzí centrální bank, a z jen dýchavičného ekonomického růstu doprovázeného citelnou inflací. Jednalo by se o fenomén takzvané stagflace neboli stagnace spojené s citelným růstem cen.

Kvůli pomalé vakcinaci v EU hrozí, že právě zejména převážnou část evropských zemí stagflace zasáhne. Zato například Spojené státy by se díky rychlejší vakcinaci mohly hospodářsky ozdravit rychleji. V USA tak za očekáváním vyšší inflace stojí spíše zmíněný příznivý faktor znatelného hospodářského oživení, v Evropě pak spíše faktor nepříznivý, tedy obava ze stagflace, která může být ještě hůře únosná kvůli enormnímu nárůstu zadlužení evropských vlád během covidové krize.

Výnos na českém dluhu ovšem stoupá ještě citelněji než v řadě dalších evropských zemí. Například v porovnání s řeckým desetiletým dluhopisem je ten český v těchto dnech úročen nejméně výhodně od začátku roku 2005 (viz graf v galerii). Řecká vláda se na deset let financuje ani ne za jedno procento. Český desetiletý vládní dluhopis je vůči tomu řeckému úročen nejméně výhodně od ledna 2005. Jinými slovy, Česko za svůj dluh platí v porovnání s Řeckem nejvyšší úrok za posledních více než šestnáct let (zdroj: Bloomberg).

Úrok na vládním dluhu řady evropských zemí stlačují probíhající programy odkupu vládních dluhopisů v podání Evropské centrální banky. Česká národní banka zatím k takovému opatření nepřistoupila. Ve svém repertoáru možných opatření jej ostatně ani trvale nemá, jen do konce letošního roku. Takzvané kvantitativní uvolňování přitom využívají nejen země eurozóny, ale například také země typu Maďarska či Rumunska, které jej v uplynulém týdne aplikovaly či rozšířily. Čeští poslanci budou o možnosti trvalého kvantitativního uvolňování pro Českou národní banku jednat opět, nejspíše v nadcházejícím týdnu. Už samotné schválení dané legislativy, novely zákona o ČNB, by mohlo přispět ke stlačení výnosů českých vládních dluhopisů.

Podle Kovandy by česká vláda měla rychle představit plán ozdravení veřejných financí v době po odeznění pandemické situace. Takový plán, pokud bude dobře koncipovaný, mezinárodní investory uklidní a pomůže stlačovat úrok na českém dluhu. Vláda Čechům snížila daně a ti se zachovali jinak, než předpokládala

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Vsaďte letos na jistotu. Navštivte ostrovy v Jaderském moři, kde ještě vládne klid a pohoda

Vsaďte letos na jistotu. Navštivte ostrovy v Jaderském moři,...

Seznamte se s mimořádně krásnými místy v Praze, kde ještě...

Nalaďte se na léto. Nádherné evropské pláže, kde se budete...

Nádherný ostrov v Egejském moři. Mrňavý jako hrášek, ale...

Velikonoce trochu jinak. Vyhlášené tradice a zvyky, nad...

Romantika mezi mrakodrapy. Objevte dokonalý šperk Perského...

Zavřít reklamu