Čtvrtá vlna bude horší než všechny předchozí dohromady, varují experti a přichází s nápady, jak se jí vyhnout
Dvakrát větší nakažlivost dělá z britské mutace ještě násobně větší riziko. Pokud neuděláme zásadní změny, poškodí náš čtvrtá vlna více, než všechny předchozí dohromady, tvrdí datový analytik Petra Ludwig. Podle něj máme přibližně měsíc a půl na to, abychom se připravili. Tentokrát ale doopravdy, ne jako s chytrou karanténou přes prázdniny či přípravou logistiky očkování. „Musíme přestat řídit epidemii jako opravu dálnice D1 a začít se chovat tak, že je opravdu výjimečný stav. Potřebujeme k tomu kompetentní krizový leadership," píše Ludwig na sociální síti. Podle něj bez zásadní změny v řízení pandemie české nemocnice situaci nezvládnou. Už teď jsou plné a personál vyčerpaný.
Ludwig přichází s nápady, jak situaci řešit. Jedním z jeho tipů je, požádat Německo o převzetí řízení epidemie v ČR. Přiznat si, že jsme v tom zásadně selhali a nechat to řídit lidi z Robert Koch Institute. „Německu za to klidně zaplatit, i tak se nám to v zásadě vyplatí. Prostě si od Německa koupit "krizový government as a servise". Myslím, že oni to ve výsledku ocení také, protože nebudou mít za souseda zemi, která je na tom nejhůře na světě, " píše Ludwig.
Situaci v České republice a v Německu porovnává i profesor a evoluční biolog Jaroslav Flegr. V současné době v Česku umírá asi 1,6 % z diagnostikovaných osob. V osmkrát větším Německu je to v přepočtu na milion obyvatel asi 4x méně. V Německu a v okolních zemích kvůli britské mutaci koronaviru zpřísňují. U nás se od pondělí opět začne diskutovat o možném rozvolnění.
Co dělat? Podle profesora Flegra je nutné zpřísnit opatření po vzoru Německa a důsledně dbát na jejich dodržování. A vydržet v současném lockdownu do doby, než počty za den nakažených klesnou na hodnotu 500, kdy může začít efektivně fungovat trasování. „To znamená, že nesmíme rozvolnit při prvním náznaku zlepšení epidemické situace, jako se to stalo před Vánoci. Cílem protiepidemické uzávěry není zpomalit šíření nákazy, ale dostat epidemii pod kontrolu. To je možné jedině tehdy, když počty nakažených klesnou hodně pod tisíc osob za den. Bez toho jsou vlastně ekonomické i lidské oběti uzávěry skoro zbytečné, šíření viru se znovu rychle obnoví a uzávěra se vrátí. Jestli nechceme strávit celé jaro střídavě v přísném a méně přísném lockdownu, je třeba se odhodlat k radikálnímu řešení a zlomit epidemii vaz. Technicky se to udělat dá, tedy alespoň do příchodu infekčnější varianty viru, " burcuje Jaroslav Flegr.
V mezičase je třeba vybudovat dostatečné kapacity pro rychlé a levné PCR testování vzorků ze samoodběrů či alespoň z krku. Podobné metody podle Flegra dávno existují a jejich citlivost je jen nepatrně nižší, než vyšetřování vzorku z nosohltanu a zároveň nesrovnatelně vyšší, než je u antigenních testů. Masové nasazení těchto testů na pracovištích, ve školách a při hromadných sportovních i kulturních akcích by nás mohlo vrátit k téměř normálnímu životu, zejména kdyby se nám podařilo v rozumné míře proočkovat nejohroženější populaci. Březen bude tragický. Lidé vůbec neví, co je čeká, varuje lékař.
