S nákazou lze bojovat mnohem efektivněji. Chytrá karanténa u nás neexistuje

Domácí 28. července 2020 | 08:27 — Ilona Cílková
Mnohem rychlejší trasování a testování. To by měly být podle biochemika Jana Konvalinky hlavní funkční opatření proti šíření koronaviru v Česku. „Dokud to nebudeme dělat, nemáme šanci. Neměli bychom sahat k velkoplošným opatřením. To je zoufalý, poslední pokus,“ řekl pro Český rozhlas Plus.
Další 3 fotografie v galerii
O chytré karanténě u nás nemůže být ani řeč / Pexels

O chytré karanténě nemůže být podle něj řeči. „Měla znamenat nasazení IT technologii, smartphonů a podobně. K tomu vůbec nedošlo. A myslím, že to nikdo už ani nezkouší. Docela by stačila stará dobrá epidemiologie, kdyby se dělala dost rychle a efektivně. Obávám se, že na to není dost lidí, že nemáme dost kapacit. Což půl roku po začátku infekce je docela depresivní zjištění,“ míní docent.

Situace je podle Konvalinky o něco lepší než v březnu. „Zatím se nezdá, že by to zasáhlo rizikové skupiny obyvatel, a lidé, kteří jsou pozitivní, to velmi pravděpodobně přežijí bez velkých následků. A nezdá se, že by se zvyšoval počet pacientů v nemocnicích, tedy zatím nehrozí přeplnění nemocničního systému, což je na celé věci nejnebezpečnější,“ upozorňuje.

Co se týče preventivních celostátních opatření proti šíření nákazy, která zvažuje vláda, mohou se podle Konvalinky vrátit roušky i omezení akcí. „Myslím, že roušky ve všech hromadných dopravních prostředcích jsou rozumné v krajích, kde jsou pozitivní případy. Smysl by to dávalo i v uzavřených veřejných prostorách, zejména v postižených oblastech. Zdá se, že hodně vadí, když lidé zpívají, hlasitě mluví a jsou vedle sebe. Z tohoto pohledu zavírání hospod ve 23 hodin, které se hodně kritizovalo, dává smysl. Protože opilí lidé právě hodně křičí, zpívají, objímají se… a šíří virus," dodává Konvalinka. 

Koronavirus už je tady s námi nějakou dobu, co všechno o něm vlastně víme? Podle Konvalinky má smrtnost mezi půl procentem a jedním procentem, čili je ještě asi tak pět až desetkrát smrtnější než chřipka. Víme, že může způsobit velmi vážné komplikace i po uzdravení. A víme, což je velmi nepříjemné a to také je důvod, proč se tak těžko s tou epidemií vyrovnáváme, že je asi 50 procent, možná víc lidí, kteří jsou nakažení, nemají žádné příznaky, a přesto jsou infekční. To je to, co ho odlišuje od SARS, příbuzného viru, který způsoboval tu chorobu před asi 17 lety. A koneckonců i od španělské chřipky. Lidé, kteří mají ten virus, nemusí být nemocní, a přesto jsou infekční. To je asi nejdůležitější věc, kterou jsme se naučili. Na druhou stranu máme první léky, které jsou účinné aspoň do jisté míry, a máme velmi slušně nakročeno k vakcíně na příští rok. Čili není to průšvih a nevymřeme, uzavírá Konvalinka. Nošení roušek bude to nejmenší. Černý scénář pro podzimní Česko podle Romana Prymuly.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Roman Vojtek se stane potřetí otcem. Krásná manželka Petra skrývala bříško půl roku

Pokud se váš pes začal z ničeho nic chovat divně,...

Jak vybrat správné nůžky na živý plot a jak o ně pečovat

Jestli nevíte, co s velkou úrodou rajčat, usušte je....

Starý cestovní kufr nemusí doma překážet. Vytvořte z něj...

Co dělat, pokud vám slunce spálilo trávník. Nezoufejte, dá...

Kočičí mor je zákeřný a mohou onemocnět i kočky žijící...

Zavřít reklamu