Lidé mají obavy. Překvapivý dopad koronaviru na manipulaci s penězi

Domácí 22. července 2020 | 06:41 — Ilona Cílková
V době vrcholící koronavirové krize mnozí upozorňovali, že virus může „zabít“ hotovost. Do popředí se dostala otázka její hygieničnosti. Třeba virus lidské chřipky přežívá na bankovkách až 17 dní a zůstává po celou tuto dobu infekční.
Další 3 fotografie v galerii
Panují obavy, že se lze koronavirem nakazit manipulací s fyzickými penězi / Pixabay

Mnozí lidé se proto obávali, že koronavirem, který je vysoce nakažlivý, se lze nakazit právě i manipulací s fyzickými penězi. Americká centrální banka dokonce počátkem letošního března nařídila karanténu fyzickým dolarům, jež stáhla z Asie za účelem jejich začlenění do oběhu v USA. Nezašla ovšem tak daleko jako pobočka čínské centrální banky v provincii Kuang-tung, jež přistoupila dokonce k ničení a fyzické likvidaci peněz, které obíhaly v rizikovém prostředí typu nemocnic či tržnic s potravinami.

Nakonec se však ukazuje, že koronavirus naopak sháňku po hotovosti mezi lidmi podnítil. Je to patrné i z dat z České republiky. Podle nejnovějších dat České národní banky bylo květnu v tuzemském peněžním oběhu celkem 639,4 miliardy korun. To je nejvíce v historii. Vskutku, hotovosti nebylo nikdy v dějinách ČR v tuzemském oběhu tolik jako právě nyní. To by ale ještě nebylo nic zas tak zvláštního, neboť objem hotovosti v oběhu celkem setrvale dlouhodobě narůstá.

Během vrcholící koronavirové krize však tento nárůst probíhal obzvláště rychlým tempem. Jen během dubna letošního roku narostl objem tuzemského oběživa o 3,2 procenta, tedy nejvýrazněji za uplynulých takřka dvanáct let. Výrazněji totiž objem oběživa během jediného měsíce naposledy narostl v říjnu 2008. Tehdy, měsíc po pádu investiční banky Lehman Brothers, propukala kritická fáze světové finanční krize. V říjnu 2008 stoupl objem oběživa v tuzemsku o závratných deset procent, tedy zhruba trojnásobně v porovnání s mnohaletým maximem z letošního dubna.

Hotovost tedy v době vrcholící koronavirové krize prokázala, že v očích řady Čechů představuje v náročném čase stále jistotu, poukazuje ekonom Lukáš Kovanda. Jsou raději, když jí mají doma „za obrazem“, ve fyzické podobě, než aby její elektronický ekvivalent nechávali na svém bankovním účtu. I když Češi reálně hotovost příliš nesměňovali z důvodu uzavření podstatné části kamenných obchodů, drželi ji ve zvýšené míře doma pro případ nějakého finančního či bankovního otřesu. Vzestup bezhotovostních či bezkontaktních plateb a dramatický nárůst intenzity online obchodování, které v důsledku koronavirové krize nastaly, tedy v žádném případě neznamenaly konec, ani ústup „cashe“.

Podobný vývoj nastal v řadě dalších zemí, zvláště výrazně například v USA, Kanadě, Itálii, Španělsku, Německu, Francii, Austrálii, Brazílii, Mexiku, Indii či Rusku. V eurozóně se nárůst hotovosti v oběhu týkal zvláště bankovek v nominální hodnotě 200 eur. Nárůst sháňky lidí zvláště výrazně právě po „skladných“ dvouseteurovkách potvrzuje, že poptávka po hotovosti rostla v době koronavirové krize nikoli ani tak z důvodů transakčních jako spíše z důvodu panického hromadění hotovosti v obavě z finančního otřesu. Lidé prostě sice za hotové nakupovali méně než jindy, zato však hotovost v obavě, ba panice poměrně intenzivně hromadili pro všechny případy, uzavírá Kovanda. Nošení roušek bude to nejmenší. Černý scénář pro podzimní Česko.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Poznejte mimořádně krásné pobřeží a opravdový klenot Itálie

Poznejte mimořádně krásné pobřeží a opravdový klenot...

Unikátní ostrov ve Středomoří, na kterém se příroda...

Cestování s malým dítětem je výzvou, která vyžaduje...

Zažijte jedinečnou romantiku na pohádkově krásných místech...

Ať nemusíte na letišti přebalovat kufry. Několik cenných...

Na výlet do Plzně i s dětmi: Koupání v rybníce, za...

Zavřít reklamu