Pravda o Kuberově smrti. Fakta, ze kterých mrazí

Prověřit tlak, kterému před smrtí čelil zesnulý předseda Senátu ČR Jaroslav Kubera. Takový cíl si dává jeho nástupce Miloš Vystrčil po přečtení informací, které vyplývají z rozhovoru Kuberovy manželky a dcery pro web Blesk.cz. Po výhrůžném dopisu, který Kubera dostal, či schůzce s čínským velvyslancem, se měl prý Kubera chovat výrazně jinak, než obvykle.

Za svou cestou na Tchaj-wan si stál, byť kvůli tomu od Číny dostával výhrůžky. Zesnulý předseda Senátu Jaroslav Kubera před svou smrtí prožil týden plný stresu, ani v poslední moment ovšem čínským vlivům neustoupil. „Jsem na tátu strašně hrdá,“ prozradila Kuberova dcera Vendula Vinšová v pořadu České televize 168 hodin. S její maminkou, Kuberovou manželkou Věrou, to vnímají tak, že celá kauza stála expředsedu Senátu život. I proto jim vadí postoj Hradu, který se odmítá k věci vyjadřovat.

Kuberova rodina promluvila před kamerami poprvé od jeho smrti, ke které došlo na začátku tohoto roku. Neustále totiž vyplouvají na povrch další detaily ohledně takzvaného čínského dopisu, který Kubera obdržel kvůli své zamýšlené cestě na Tchaj-wan. A neustále přibývají otázky. Tento fakt rodinu Kubery štve. Je totiž přesvědčená, že zvýšený stres spojený s výhrůžkami přispěl k infarktu, který předsedu Senátu nakonec usmrtil. „Opravdu to vnímáme tak, že ho to v podstatě stálo život,“ prozradila dcera Vendula.

Že bylo něco v lednu špatně, si všimla jak ona, tak manželka Věra. „Najednou byl opravdu jiný, nemluvil, my jsme ho skoro neviděly. Udělal si kávu a odešel. I maminka si stěžovala, že nemluví, že na to není zvyklá. Opravdu spolu byli strašně dlouhou dobu, najednou tatínek nemluvil,“ sdělila Vendula s tím, že Kubera se nikomu z rodiny se svými pracovními problémy nesvěřil.

Zesnulý Jaroslav Kubera byl před svou smrtí pod silným tlakem čínské ambasády a Pražského hradu kvůli avizované cestě na Tchaj-wan. Pevninská Čína ostrovní stát považuje za svou provincii, diplomatické styky jiných zemí s ním odmítá, a čínský ambasador Kuberovi hrozil negativními důsledky jeho mise. Hrad odmítá, že by se v pekingském tlaku na šéfa horní komory angažoval.

Kdo Jaroslavu Kuberovi materiál na Hradě předal, se neví. Na papíře s razítkem čínské ambasády chybí oslovení a podpis autora. V devíti bodech zde velvyslanectví vypočítává, proč je cesta druhého nejvyššího ústavního činitele České republiky na Tchaj-wan pro Čínu nepřijatelná. „Návštěva Tchaj-wanu předsedou Kuberou nikomu nepřispěje. Doufáme, že česká strana dodrží politiku jedné Číny a zruší tuto návštěvu a tím zabrání porušování čínsko-českých vztahů,“ stojí v něm.

Také se v něm píše, jak by Čína na Kuberovu cestu reagovala: „České podniky, jejichž představitelé navštíví Tchaj-wan s předsedou Kuberou, nebudou uvítány v Číně ani čínskými lidmi. České podniky, které mají ekonomické zájmy v Číně, budou muset za návštěvu Tchaj-wanu předsedou Kuberou platit.“