Koronavirus šíří příliš servilní politici a jejich cynismus

Komentáře 29. února 2020 | 07:31 — Ilona Cílková
Koronavirus doputoval za humna České republiky. Je patrně jen otázkou času, kdy budou první nakažené hlásit i tuzemské nemocnice. Snad zůstane jen u nakažených, nezbývá než doufat. Jisté je, že onemocnělí či jejich nejbližší se budou intenzivněji než doposud tázat, kde se nákaza vlastně vzala a proč nakonec z Wu-chanu dorazila až k nám.
kde se nákaza vlastně vzala a proč nakonec z Wu-chanu dorazila až k nám? / Pixabay

Samozřejmě, dosud neznámým hrozbám lze zabránit jen stěží. To, že jsou neznámé, jako nový druh koronaviru, pojmenovaný později Covid-19, je jejich značnou počáteční výhodou. Podle ekonoma Lukáše Kovandy Covid-19 z této výhody vytěžil ale možná více, než bylo nutné. Během jeho putování světem mu totiž, zdá se, alespoň tu a tam pomáhali politici, resp. jejich důraz na špatné priority, upřednostnění určitého partikulárního poltického cíle a dílčího zájmu před zájmem dlouhodobým.

Covid-19 se začal šířit loni na přelomu listopadu a prosince z jednoho wu-chanského tržiště, kam si tamní chodili pro ryby, mořské plody, ale také třeba hady nebo zvěřinu. Už minulý rok v červnu si wu-chanští občané stěžovali na nedobrou hygienu právě na zmíněném tržišti, avšak od potentátů ve vedení města se jim odpovědi nedostalo. Prioritu měly v době vládních daňových škrtů granty technikům, vývojářům či inženýrům, kteří spíše naplní cíle celočínské strategie „Made in China 2025“ než vypulírovaná tržiště pod otevřeným nebem. Výdaje města Wu-chanu na veřejné zdravotnictví od roku 2016 stagnovaly, či dokonce mírně klesaly. Zato třeba tamní výdaje na vědu a výzkum dále citelně rostly. Více peněz na vědu a výzkum samozřejmě technologický hub typu Wu-chanu dále povzneslo, ovšem veřejná hygiena krok nedržela. Pak už stačilo málo, aby se zrodil Covid-19, připomíná Kovanda.

Politici ale novému koronaviru přáli i nadále. Existují četné známky, že wu-chanští čelní političtí představitelé nejprve celou věc tutlali a podobně pak postupoval i sám Peking. Teprve před měsícem a několika dny se tak o nové nákaze konečně dozvěděl svět. Do středu zájmu se dostala Světová zdravotnická organizace. I ta ale prý riziko nákazy podcenila a šla až příliš na ruku Pekingu. Zatímco je docela zřejmé, že z politických důvodů existoval silný zájem na počátečním tutlání a třeba až zlehčování nové nákazy ve Wu-chanu a posléze Pekingu, méně pochopitelné to je v případě právě Světové zdravotnické organizace.

I zde však mohla podle Lukáše Kovandy roli sehrát politika. V jejím čele totiž stojí Tedros Adhanom Ghebreyesus, bývalý etiopský ministr zahraničí. Etiopie je poměrně velkým příjemcem čínských investic. V letech 2005 až 2019 už jen do jediné země subsaharské Afriky, takřka dvakrát lidnatější Nigérie, plynul větší objem investic z Číny než právě do Etiopie. Tyto investice mohly v Tedrosovi zanechat natolik „dobrý dojem“, že pak, v době počátku šíření nového koronaviru, byl k Číně jaksi shovívavější a smířlivější více, než situace žádala. Uvážíme-li, že Tedros je v Etiopii členem tamní původně marxisticko-leninské partaje, podezření to jen stupňuje. To je ta pravá internacionála!

Zlehčování, podceňování, laxnost i tutlání – vždy politicky motivované – dost možná způsobilo to, že Covid-19 teď ve velkém zabíjí v Íránu. Ani Teherán, podobně jako Tedros, si nechtěl nahněvat Čínu. Ikonickou věž Bordž-e Ázádí, „Věž svobody“, dokonce teheránští potentáti nechali nasvítit vzkazem „Pomozme Wu-chanu v zápase s virem.“ Zatímco mnohé jiné země rušily letecká spojení s Čínou, Írán je srdnatě udržoval. Ta pravá solidarita! 

Teherán dokonce v zápalu bratrské pomoci do Číny poslal dva miliony ochranných masek a respirátorů. Záměr byl celkem zištný: ještě více si naklonit bohatého investora a veledůležitého obchodního partnera. Měli přímé lety, dva miliony masek a nasvícenou věž, teď mají na oplátku koronavirus, mrtvé a žádné masky. Ach, ta politika.

Zatímco politici tedy zjevně značně pomohli koronaviru na svět a jeho šíření po světě, část z nich jej nyní využívá jako záminku k prosazování své dlouhodobé agendy. Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí skupiny G20, kteří o tomto víkendu jednali v Rijádu (zástupci Číny, Británie a Ruska se ovšem neúčastnili), ve světle šíření nákazy apelovali za to, aby svět snížil svoji závislost na Číně coby „dílně světa“ a obecně zemi, která disproporčně sehrává ústřední roli v až příliš velkém podílu globálních hodnototvorných řetězců. Francouzský ministr financí Bruno La Maire například naznačil, že není dále možné, aby byl západní automobilový, farmaceutický nebo letecký a kosmický průmysl z 90 až 95 procent závislý na dodávkách z Číny.

Americký prezident Donald Trump usiluje o to samé jako Le Maire, pochopitelně, tedy o omezení ekonomického vlivu Číny. I jemu Covid-19 dobře slouží. Koronavirová nákaza mu navíc dává možnost vykreslit globalizaci, jejímž je kritikem, jako děj, jenž ohrožuje nejen pracovní místa, ale nyní už také zdraví. Podobně teď v zasažené Itálii argumentuje Matteo Salvini, šéf Ligy severu, když kritizuje vládu za málo akceschopnosti v ochraně hranic, v předcházení a boji s nákazou. „Bože nedopusť,“ aby některý z afrických imigrantů byl nakažen koronavirem, nechal se Salvini slyšet o víkendu.

Vlastně lze říci, že cynismus politiků stál u zrodu koronaviru coby globální hrozby. A jejich cynismus tím neskončil: když už tu teď tu nákazu máme, využijme ji, jak potřebujeme. Ach, ta politika!

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Bohuš Matuš je bezesporu velký talent. Jeho život je ale plný trapných afér a ponížení

Zubní pasta má v domácnosti široké využití. Vyčistí...

Na vypínače většina lidí při úklidu zapomíná. Jsou však...

Vyrobte si krásné vánoční ozdoby z korálků. Zabavit se...

Neodčervená kočka může nakazit vás i vaše děti....

Připravte si likér z černého bezu. Má vynikající účinky...

Židle musí umět víc, než jen zapadnout do interiéru. O...

Zavřít reklamu