Zahraniční obchod podává heroický výkon, stavebnictví ale naráží na kapacitní limity

Horší než očekávaný výsledek plyne zejména z méně příznivého vývoje obchodu s automobily, kde Česko naráží na nasycování převážné části zejména evropského trhu.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy si zahraniční obchod letos stále udržuje obdivuhodnou, až „heroickou“ odolnost vůči nepříznivému vývoji v zahraničí, který však nemůže trvat věčně. Což dokazují červnová čísla za průmyslovou výrobu, která nenaplnila dokonce ani nikterak pozitivní očekávání.

Nicméně je pravda, že v druhém letošním čtvrtletí vykázal tuzemský zahraniční obchod druhý nejlepší kvartální výsledek v celé historii samostatné České republiky. Bilance totiž za období od dubna do června vykazuje kladnou hodnotu 62,4 miliardy korun. Vyšší byl přebytek ve čtvrtletním sledování už jenom během prvního kvartálu roku 2017, kdy činil 73,3 miliard korun. Bilanci napomáhá poměrně slabá dynamika investiční aktivity v ČR, která tlumí dovoz.

Z klíčových exportních odbytišť českého vývozu se v prvním letošní pololetí propadl export pouze do Británie, Itálie, Švédska a Turecka. To je výsledkem nejistoty ohledně brexitu a specifických potíží italské a turecké ekonomiky. Nadmíru se daří se naopak vývozu do Ruska, USA, Japonska a Švýcarska, když ve věch těchto destinacích vykazuje český export v prvním letošním pololetí dvouciferný meziroční procentuální nárůst.

Tuzemské stavebnictví v červnu poněkud napravilo svůj matný květnový výkon. Meziroční růst ve výši 1,1 procenta je na první pohled lepší než květnový růst čítající jen 0,2 procenta.

K květnu se dařilo zejména pozemnímu stavitelství, které se meziročně vzrostlo o 1,3 procenta. Růstová dynamika zvolnila ovšem v oblasti inženýrského stavitelství. Inženýrské stavitelství rostlo meziročně jen o 0,5 procenta, tedy jen zanedbatelným tempem v porovnání s dubnem a zejména březnem, kdy vykazovalo dvouciferný meziroční nárůst.

Stavební produkce by mohla růst i výrazněji, neboť poptávka je silná. Umocňuje ji čerpání peněz z fondů EU, které z důvodu blížícího se konce programového období pro léta 2014 až 2020 zesiluje.

Evropské peníze zhusta míří právě na stavební projekty. Silná poptávka po stavební výrobě však naráží na omezení nabídkové strany, daná nedostatkem kapacit typu vhodné pracovní síly či materiálního vybavení. Právě kapacitní omezení způsobí, že letošní růst stavebnictví zaostane za růstem loňským. Letos stavebnictví jako celek přidá 4,5 procenta. Loni to bylo takřka deset procent.