Piráti se chtějí zasadit o novou podobu maturity

Cílem předkládaného návrhu je rovněž přiznání adekvátní kvalifikace žákům, kteří neuspěli u maturity, přestože úspěšně zakončili poslední ročník studovaného oboru. Podle zahraničních zkušeností Piráti navrhují bodové testy a přizpůsobení obsahu rámcovým vzdělávacím programům.

V současnosti si studenti ve společné části maturity mohou vybírat mezi cizím jazykem a matematikou. Od roku 2022 by měla být zkouška z matematiky a cizího jazyka povinná pro naprostou většinu maturitních oborů. Výsledky žáků v testech z matematiky jsou dlouhodobě alarmující, přestože si žáci volí tento předmět dobrovolně.

Se zavedením povinné zkoušky z matematiky tak lze očekávat dramatické zvýšení podílu neúspěšných maturantů, jak varuje autor navržené úpravy poslanec Lukáš Bartoň: „Námi předložený návrh minimalizuje rizika vyplývající z dosavadních výsledků žáků a plánovaného zavádění povinné maturity z matematiky. Na jaře 2018 maturovalo z matematiky ve společné části maturitní zkoušky 14 763 žáků – z nich neuspělo 3 296 žáků, tedy cca 22 procent. Představme si, jak budou výsledky vypadat v momentě, kdy bude povinně zkoušku z matematiky konat cca 60 tisíc žáků. Naší prioritou je zvyšování kvality výuky i rozvíjení matematické gramotnosti. Současná podoba maturity je však zcela nevyhovující, protože zadání ve společné části zkoušky dostatečně nezohledňuje obsah a cíle vzdělávání a to, co se žáci reálně učí.“

Problém s výukou matematiky spatřují Piráti již na úrovni základních škol, jak uvedl poslanec Mikuláš Ferjenčík: „Návrh na zachování svobody volby mezi matematikou a cizím jazykem je pro nás zásadní. V případě náběhu povinné maturity od roku 2022 by vedlo k enormnímu nárůstu žáků, kteří by skončili pouze se základním vzděláním. Problémy ve výuce matematiky spatřujeme především na druhém stupni základních škol. Je třeba zároveň oddělit základní matematické dovednosti, které má mít každý maturant, od maturity z matematiky, která je přípravou na vysokou školu.“

Nepříznivé výsledky u maturitní zkoušky mají rovněž dopad v podobě předčasných odchodů ze vzdělávání. Problémem trpí především strukturálně postižené kraje jako Ústecký nebo Karlovarský. V roce 2017 představoval podíl předčasných odchodů v regionu Severozápad 15,6 procenta.

Žáci, kteří úspěšně zakončí poslední ročník studovaného oboru, ale neuspějí u maturitní zkoušky, disponují z pohledu zákona pouze základním vzděláním. Dotyční přitom během středoškolského studia získali potřebné odborné znalosti, dovednosti a splňují tak kvalifikační předpoklady pro výkon zvolené profese, podotkla pirátská poslankyně Olga Richterová. „Neúspěch u jedné zkoušky je tak do značné míry na trhu práce diskvalifikuje. Cílem předkládaného návrhu je přiznání střední úrovně vzdělání (bez maturity a bez výučního listu), jako je tomu v případě jedno a dvouletých vzdělávacích programů. Takto přiznaná úroveň vzdělání přitom nebude umožňovat vstup na vysoké a vyšší odborné školy. Česká republika si nemůže dovolit náklad 13 milionů korun, což je dle Agentury pro sociální začleňování průměrná zátěž veřejných rozpočtů na každého člověka, který nedokončí vzdělání,“ doplnila Richterová.

Společná část maturity z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se skládá ze tří částí. „Písemná a ústní část by se podle našeho přesvědčení měly vrátit do profilové části maturity. Předmětem společné části maturity tak budou jen didaktické testy, které nejsou náročné na zhodnocení. Naším záměrem je posílení zpětné vazby vůči žákovi i vrácení důvěry školám. Kvalitu a objektivitu hodnocení už dnes zajišťuje to, že předseda maturitní komise je jmenovaný krajem a působí v jiné škole,“ informoval předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Podle Jakuba Michálka mají členové Pirátské strany bohaté zkušenosti ze zahraničí. „Poslankyně Olga Richterová má rakouskou maturitu, Mikuláš Ferjenčík studoval ve Velké Británii a Ivan Bartoš i já ve Spojených státech. Zásadní je, aby testy lépe vystihly to, co má každý středoškolák opravdu umět, aby byla rozšířena jejich profilová část a aby studenti byli ohodnoceni na bodové škále, nikoliv jen známkami. Vysoké školy by si měly autonomně nastavit vlastní úroveň vstupních kritérií pro studium. Do konce roku chceme vyjednat s dalšími stranami novou podobu maturity,“ dodal Jakub Michálek.

Návrh Pirátů je záchrannou brzdou řešící aktuální hrozbu ve školství. Do konce roku chtějí dát Piráti dohromady platformu a společně s dalšími stranami jednat o nové podobě státního testování. Kromě Pirátů jsou pod předloženým návrhem podepsáni také členové školského výboru z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. K části návrhu vyjádřili podporu zástupci ČSSD. Zástupci KSČM o návrhu ještě diskutují a inklinují k jeho podpoře.