Průzkum: Co považují Češi za největší hrozbu v letošním roce?
Očekávání od roku 2019 jsou celkově pozitivní: 44 % Čechů věří, že nadcházející rok bude lepší než ten minulý, a jen 13 % očekává zhoršení.
„Sledujeme posun k mírně optimističtějšímu výhledu, než v předchozích letech 2017 a 2016, kdy pozitivní vývoj očekávalo 39 % a 40 % respondentů a negativní v obou letech 14 %," uvádí agentura Median. Očekávání prý výrazně souvisí s hodnocením minulosti, takže může být extrapolací hodnocení roku 2018, kdy došlo k příznivému vývoji mezd v ČR i uklidnění některých globálních problémů (migrace, terorismus).
Výzkum také odhalil, že očekávání výrazně souvisí s věkem. Mezi lidmi do 45 let většina věří, že rok 2019 bude lepší než letošek, mezi lidmi nad 60 let očekává pozitivní změny jen 29 % lidí. Lidé z větších měst mají pozitivnější očekávání než respondenti z menších obcí a pozitivněji hledí do budoucna také pracovně aktivní lidé (možný vliv socioekonomického statusu i věku). Tyto trendy se za poslední roky významně nezměnily.
Mezi vůbec nejsilněji vnímané hrozby pro Evropu a kvalitu života v ní patří v současnosti ty spojené s životním prostředím – změna klimatu a její vliv na úrodu a migraci a také riziko nedostatku pitné vody. Pozornost veřejnosti k těmto jevům nejspíše přivedl abnormálně suchý rok 2018 a rozšíření povědomí o potenciální závažnosti tohoto problému pro Česko.
„V meziročním srovnání sledujeme, že některé hrozby ztrácejí na naléhavosti, zejména se umenšuje obava z útoků Islámského státu v Evropě. Loni tuto hrozbu označovalo za velmi závažnou 68 % lidí a dnes jen 53 %. Oproti minulému roku mírně poklesly i obavy z vlivu migrace na kulturu v Evropě," píše se ve zprávě agentury Median.
Význam jiných hrozeb naopak oproti minulosti roste. Lidé se tak více než dříve obávají hybridních útoků vedených z Ruska a Číny a eskalace konfliktů Ruska na východě Evropy, což může souviset s aktuálně zvýšeným napětím mezi Ruskem a Ukrajinou kvůli incidentům v Azovském moři.
