ČSÚ: České podniky se stále více opírají o cizince

Domácí 12. ledna 2019 | 04:35 — Helena Malá
Více než desetinu zaměstnanosti v Česku tvoří lidé s cizím státním občanstvím. Mezi zaměstnanci jich nejvíce pracuje ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce. Polští občané se mimoto hojně uplatňují v těžbě a dobývání, rumunští v informačních a komunikačních činnostech, bulharští v dopravě a ukrajinští v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči. Informace zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Ukrajinců pracuje v Česku hned po Slovácích vůbec nejvíc / Depositphotos

„Přes 53 % cizinců žijících na našem území má u nás trvalý pobyt a jejich počet plynule roste. Z delších časových řad je zřejmé, že počet cizinců s přechodným pobytem naopak reaguje na makroekonomický cyklus,“ upozornil Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Nejčastějším účelem pobytu cizinců v České republice je zaměstnání a podnikání. V posledních letech přibývá pracujících cizinců z členských zemí EU.

Zahraniční pracovníci se na celkové zaměstnanosti podíleli v roce 2017 z 10,7 %. Většina v Česku pracujících cizinců je v postavení zaměstnance. „Výrazně nejvíce je zde občanů Slovenska, kteří jsou s odstupem následováni občany Ukrajiny. V pořadí zemí jsou dále Rumunsko, Polsko, Bulharsko, Rusko a Vietnam,“ doplnila Jarmila Marešová, expertka oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí ČSÚ.

„Lze říci, že každá z velkých cizineckých skupin zaměstnanců v Česku je něčím specifická. Například typický bulharský zaměstnanec je muž okolo 45 let, který pracuje prostřednictvím agentury práce jako obsluha stroje v průmyslovém podniku,“ upřesnil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Zároveň mají u nás pracující Bulhaři nejdelší placenou dobu za měsíc, o 3,2 hodiny více, než je český průměr. Každý druhý Bulhar pracuje ve firmě se sídlem v hlavním městě.

Naopak Rumuni jsou dominantně muži třicátníci, podobně jako Slováci. Mimo Prahu působí hlavně v Plzeňském, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Třebaže třetina rumunských zaměstnanců tu je bez vzdělání a uplatňuje se jako obsluha strojů či montéři, jiní zde mají vysokoškolské tituly (28 %), pracují jako technici či specialisté a výrazně vystupují v odvětví informační a komunikační činnosti.

Ukrajinští zaměstnanci jsou nejvíce specifičtí vysokým zastoupením žen, zatímco u ostatních skupin mnohem více převažují muži. Ukrajinci pracují v mnoha odvětvích, mimo průmysl nejvíce v obchodě, ve zdravotní a sociální péči, ubytování, stravování a pohostinství a v zemědělství. I když mají různorodé vzdělání, na trhu práce ho příliš neuplatní a vydělávají tu zřetelně nejnižší mzdy.

Naprostá většina cizineckých skupin zaměstnanců se koncentruje do Prahy, pobírají tam však nižší mzdy než v jiných krajích. Výjimeční jsou Poláci, kteří pracují nejčastěji podél severní hranice ČR, hlavně v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.

Další články
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Legendární zpěvačka a herečka Barbra Streisandová vydala po letech nový singl

Nejzdravější káva je filtrovaná, shodují se studie. Může...

Peugeot slaví 130 let závodění. Fascinující výstava...

Březen je ideální čas na jarní restart trávníku:...

Jaro je ideální čas na přípravu zahrady: Přilákejte...

Vůně benzínu sponzory neláká, dnešní motorsport je ve...

Domácí vaječný koňak jako krásný dárek. S vynikající...

Zavřít reklamu