Rusko manipuluje s dodávkami i cenou plynu. Snaží se taktizovat a tlačí na Brusel, varují experti

Domácí 14. ledna 2022 | 05:20 — Ilona Cílková
Ropa zdražuje, neboť polevují obavy z ekonomického dopadu šíření nové varianty covidu, omikronu. To není dobrá zpráva pro řidiče, kterým tak opět zdraží pohonné hmoty. Poptávku po ropě navíc zvyšuje i záměrné omezování dodávek plynu. Z toho Rusko nově viní Mezinárodní agentura pro energetiku.
Prázdné zásobníky v EU nejsou podle expertů náhoda / Depositphotos

Benzín v uplynulém týdnu zdražil o jediný haléř na 35,98 korun za litr, nafta pak o pět haléřů zlevnila, na 34,92 koruny za litr. Pomalu, ale jistě končí zlevňování uplynulých několika týdnu, které nastalo po takřka celoročním loňském cenovém růstu a jeho kulminaci ve druhé polovině listopadu 2021. V příštích týdnech je třeba počítat s růstem cen pohonných hmot. Důvodem je vzestup cen ropy na světových trzích. Cena ropy Brent včera stoupla nad úroveň 85 dolarů za barel, a to poprvé od 10. listopadu 2021. Přiblížila se tak maximům za celé období od roku 2014.

Za uplynulých 14 dní ropa Brent zdražila v dolarech o zhruba šest procent. Po přepočtení z dolarů do korun však zdražení odpovídá pouze 2,3 procenta. To proto, že koruna proti dolaru posiluje, a zmírňuje tak efekt dolarového zdražení ropy. Koruna v tomto týdnu vůči dolaru zpevnila až na kurs 21,21, což je její nejsilnější úroveň od poloviny loňského června. Už v příštích sedmi dnech se proto nadějeme růstu cen pohonných hmot v ČR, který však bude jen mírný, v rozsahu do deseti haléřů na litr.

Ropa zdražuje, neboť polevují obavy z ekonomického dopadu šíření nové varianty covidu, omikronu. Opadání těchto obav zvyšuje vyhlíženou globální poptávku po ropě, a tedy také její cenu. Nabídka ropy totiž zůstává stále omezovaná. Velcí těžaři typu Saúdské Arábie nebo Ruska, kteří mají kapacitu k navýšení těžby, se obávají produkovat více. To proto, že pokud by šíření omikronu mělo nakonec přece jenom závažnější ekonomické dopady, přílišná nynější těžba by vedla k až přílišnému poklesu její budoucí ceny, což by přineslo problém státním rozpočtům Saúdské Arábie nebo Ruska a některých dalších těžařů.

S odezníváním pandemie a například obnovou letecké dopravy ale převis poptávky nad nabídkou může být tak výrazný, že cena ropy Brent už během prvního letošního čtvrtletí dosáhne psychologické úrovně 100 dolarů za barelů. Takové prognózy se nyní množí. Část pozorovatelů ale k takové vyhlídce zůstává skeptická. Podle nich by při cenách kolem 90 dolarů za barel svoji těžbu navýšily země jako Norsko nebo Kanada, které nejsou členy OPEC ani jeho spojenci, což by vzestup cen zastavilo.

V Evropě poptávka po ropě částečně narůstá v důsledku omezených dodávek plynu. V některých případech totiž ropa slouží jako náhrada plynu, a to třeba i při výrobě elektřiny. Mezinárodní agentura pro energetiku, jejíž členem je i Česko, tento týden Rusko obvinila, že své dodávky plynu Evropě omezuje záměrně. Jedná se o dosud nejzávažnější obvinění Ruska z takového jednání. Dosud takto Rusko vinili spíše jen jednotliví evropští politici nebo někteří obchodníci s plynem či další experti z energetické branže. Podle agentury, jež vznikla v 70. letech na půdorysu OECD, Rusko záměrně omezuje své dodávky Evropě nejméně o třetinu. Rusko delší dobu uvádí, že své dlouhodobé závazky plní. K záměrnému omezování dodávek však může i tak docházet v oblasti krátkodobě nasmlouvávaných kontraktů.

Rusko se takovým jednáním může snažit přimět německé úřady a také Brusel k tomu, aby rychleji a ve větším rozsahu jeho kapacity schválily zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se tento týden nechala slyšet, že pokud by Rusko opravdu chtělo Evropě dodávat více plynu, využilo by volnou kapacitu v již provozovaném plynovodu Nord Stream 1.

„V minulých dnech americká banka Morgan Stanley zveřejnila analýzu, podle níž je omezování dodávek plynu do Evropy pro Rusko, resp. jeho plynárenský monopol Gazprom, za stávajících podmínek na evropském trhu ziskovější, než pokud by dodávalo více plynu. To proto, že Gazprom je dominantním dodavatelem plynu Evropě. Takže při nedostatku dalších zdrojů, třeba jaderných elektráren, které jsou odstavovány v Německu, může omezováním dodávky s cenou manipulovat ve svůj prospěch, a vydělat tak na již zajišťovaných dodávkách více, než pokud by své dodávky navýšil, a lépe - ale také tedy při nižší ceně - tak evropskou poptávku uspokojoval," přibližuje problém ekonom Lukáš Kovanda.

Proud ruského zemního plynu státům Evropské unie se od začátku letošního roku razantně snížil. Výpadek nastal v době, kdy roste napětí kvůli tomu, že Rusko na hranicích s Ukrajinou rozmístilo více než 100 tisíc vojáků. A mluví o tom, že pokud mu Západ nevyjde vstříc, může dojít ke konfliktu. Brusel uklidňuje Němce. Česko se nesmí nechat diskriminovat, varují experti.

Zdroj. oenergetice.cz, hn.cz, kurzy.cz.

Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Čínská sonda objevila vodu na Měsíci. Navíc přímo na místě přistání

Švédský sypaný tvarohový koláč. Tento dokonale vláčný...

Skvělý trik Zdeňka Pohlreicha, jak udělat palačinky...

Recept na krupicovou kaši podle Přemka Forejta, po které se...

Neodkládejte přípravu vaší zahrady na jaro. Správná...

Interiér ve venkovském duchu vypadá dobře, je nadčasový a...

Jak snadno navrátit chuť i křupavost gumovým rohlíkům

Zavřít reklamu