Inflační situace v ČR je historicky mimořádná. Opatření přijdou již příští týden

Domácí 19. prosince 2021 | 08:02 — Ilona Cílková
Bankovní rada České národní banky na svém měnově politickém zasedání ve středu v nadcházejícím týdnu podle všeho opět zvýší základní úrokovou sazbu, nejpravděpodobněji o 0,75 procentního bodu, na úroveň 3,5 procenta, informoval o tom ekonomický analytik Lukáš Kovanda. To je tedy také úroveň, na níž bude základní sazba nejpravděpodobněji dne 1. ledna 2022.
ČNB totiž chystá další zvýšení svých úroků ještě v nadcházejícím týdnu / Pixabay Peragrinus

Tento fakt je přitom důležitý z hlediska výpočtu úroku z prodlení. Od roku 2014 výše úroku z prodlení odpovídá úrovni základní sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů. Sazba úroku z prodlení tak bude od 1. ledna 2022 nejspíše odpovídat 11,5 procenta. Tato sazba bude určující pro celé první pololetí 2022. Určující pro první pololetí je totiž vždy základní sazba ČNB k 1. lednu navýšená o oněch osm procentních bodů. Určující pro druhé pololetí je zase vždy základní sazba ČNB k 1. červenci navýšená o osm procentních bodů.

Ve druhém pololetí 2021 činí sazba úroku z prodlení 8,5 procenta a je tedy o tři procentní body nižší, než pravděpodobně bude od 1. ledna 2022. V letošním prvním pololetí sazba úroku z prodlení představovala jen 8,25 procenta. Od roku 2014 se přitom sazba úroku z prodlení pohybovala vždy v pásmu od 8,05 do 10 procent. Sazba 11,5 procenta, jež nejspíše tedy bude realitou od ledna 2022, bude tedy suverénně nejvyšší. Dlužníci a opozdilci by s tím měli počítat.

„Pokud se například v prvním pololetí 2022 opozdí osoba samostatně výdělečně činná s úhradou daně z příjmu ve výši 300 tisíc korun o měsíc - čili o 30 dní - a bude se jí tedy úrok z prodlení započítávat za 27 dní (první tři dny prodlení se úrok z prodlení neuplatňuje), bude částka úroku z prodlení odpovídat 2552 korun. Letos v prvním pololetí by to přitom bylo jen 1831 korun, tedy o 721 korun méně," přibližuje ekonom Lukáš Kovanda.

Na zasedání příští týden ČNB podle všeho uskuteční třetí nadstandardní zvýšení základní sazby v řadě za sebou, sdělil ve své tiskové zprávě Kovanda. ČNB totiž podle něj stále cítí potřebu razantně tlumit potenciálně rapidně se zvyšující inflační očekávání. Obavy obyvatel ČR z inflace jsou nejvyšší v historii příslušného sledování. Nejvyšší inflaci v historii ČR pak vykazuje průmyslová výroba, přičemž tento cenový nárůst se z velké části přenese do spotřebitelských cen.

"Stěžejním důvodem k nadstandardnímu zvýšení sazeb ale bude stále výrazněji se zvyšující tempo jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé položky typu cen potravin a energií. Tato inflace v listopadu zrychlila na úroveň 7,8 procenta v meziročním vyjádření, a to z říjnové úrovně 6,6 procenta," podotkl Kovanda.

Takový nárůst je v celém období od 90. let bezprecedentní, stejně jako vlastní výše listopadové jádrové inflace. Pokud takto roste jádrová inflace, je obtížnější hledět na celkovou inflaci jako na přechodnou nebo jen "dovezenou". Rapidní inflace totiž v ČR evidentně není jen důsledkem přechodného po pandemického zvýšení cen energií či potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu, je přesvědčen Kovanda.

Pro výraznější růst sazeb se v posledních dnech vyjádřilo několik členů bankovní rady. Jak píše server blesk.cz, například guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ve středu bude potřeba zvednout sazby pravděpodobně o více než půl procentního bodu. Viceguvernér Marek Nora uvedl, že se bude na středečním zasedání rozhodovat mezi zvýšení sazeb o půl procentního bodu nebo o 0,75 procentního bodu. Naopak člen rady Aleš Michl avizoval, že bude hlasovat pro sazby beze změny stejně jako na předchozích zasedáních.

„Na základě posledních rozhovorů s centrálními bankéři je podle mě nejpravděpodobnějším scénářem zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Zcela vyloučit však nelze ještě výraznější zvýšení sazeb,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Za nutností pokračovat ve výrazném zvyšování sazeb stojí podle něj kombinace prudkého růstu inflace, slabšího kurzu koruny a rychlejšího růstu domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí, a to především u spotřeby domácností.

Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si podle ekonomů mimořádná opatření, pročež ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by měla kulminovat na úrovni čtyř procent. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus. Česká národní banka šokuje Česko i svět. Odhodlala se k nečekanému kroku.

Zdroj: lukaskovana.cz, blesk.czkurzy.cz.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci Mӧlltal již od této neděle

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci...

Egyptská Taba: Vítejte v ráji dobrodruhů

Přemýšlíte o změně? Pár tipů na místa pro život, kde si...

Evropské termální ráje: Tipy na místa, kde se v horké...

Luxusní únik: Zažijte netradiční dovolenou v exkluzivních...

Cestování v září: Tipy, kam vyrazit v těchto dnech za...

Zavřít reklamu