Vystrčil nebezpečně podsouvá, že Češi nejsou solidární. Opak je ale pravdou

Domácí 01. března 2021 | 08:35 — Ilona Cílková
Předseda Senátu Miloš Vystrčil vyzval ke sdílené solidaritě mezi lidmi. V televizním vystoupení navrhl, aby část platu lidí, kteří pracují z domova, šla jiným. Ti, které dosud nepříznivé ekonomické důsledky pandemické situace nepostihli, by tak přispívali zasaženým spoluobčanům.
Další 2 fotografie v galerii
Předseda Senátu Miloš Vystrčil vyzval ke sdílené solidaritě mez lidmi / Senát

Druhý nejvyšší ústavní činitel v zemi tak chce zabránit dalšímu rozevírání pomyslných nůžek mezi občany.

Sdílenou solidaritu ale dlouhodobě zajišťuje daňový systém, resp. rozpočtová politika státu. V době pandemické situace, kterou procházíme, se standardní rozpočtová politika státu rozšiřuje o podpůrné a záchranné programy. Například o programy Antivirus pro podniky a firmy, resp. jejich zaměstnance, nebo o kompenzační bonusy pro OSVČ, resp. živnostníky.

Za běžných podmínek, tj. mimo pandemii, je solidarita zajišťována tak, že živnostníci, podnikatelé, firmy a podniky ze svého hrubého zisku platí daně a odvody. Z nich jsou placeni politici, včetně pana Vystrčila. Část zbytku získaných daní pak politici rozdělí mezi zaměstnance placené skrze veřejné rozpočty. To jsou třeba úředníci, učitelé, zdravotníci nebo policisté. Pokud politikům peníze na tyto výplaty nestačí, mohou si půjčit. Navýší se tak veřejný dluh země. Ten ovšem v budoucnu budou ze svého hrubého zisku platit opět podnikatelé a firmy.

Politici sami žádné peníze nevydělávají, v pravém smyslu tohoto slova. Jenom je přerozdělují. V době pandemie přerozdělují ještě více peněz. To jim umožňuje ovšem jen to, že zvyšují veřejný dluh. Z tohoto ještě většího balíku peněz, než je běžné, platí nejen sami sebe a další pracující placené z veřejných rozpočtů, ale mimořádně také ty, kteří nepracují, resp. nemohou pracovat, případně podnikat. Takže platí skrze programy Antivirus nebo kompenzační bonusy také ty, kteří kvůli pandemické situaci nemohou vydělávat běžným způsobem.

V Česku je tak stále, i po skoro roce pandemie, více než 325 tisíc volných pracovních míst. Živnostníků, resp. OSVČ, kteří podnikají na hlavní činnost, zase loni, v pandemickém roce, přebývalo nejrychleji za posledních minimálně deset let.

To proto, že politici z peněz získaných z hrubého zisku podnikatelů a firem platí jiné podnikatele a zaměstnance, ty kteří kvůli pandemii nepracují. Nepracující podnikatelé a zaměstnanci tak žijí z peněz jiných a na dluh. Říká se tomu „vládní pomoc ekonomice“, resp. „pomoc politiků ekonomice“. Ve skutečnosti jde o to, že pracující a ziskoví skrze rozpočet platí ty, kteří nepracují, resp. pracovat nemohou. A platí je takto nad rámec běžné solidarity s potřebnými, tj. například nezaměstnanými. Protože už právě třeba programy Antivirus nebo kompenzační bonusy jdou nad rámec běžné solidarity. Už tato běžná solidarita je sdílená – prakticky všichni platí daně a/nebo odvody.

Pan Vystrčil žádá, aby se Češi solidarizovali nikoli jen nad rámec běžné solidarity, což už skoro rok činí, pročež se Česko rekordně zadlužuje. A daňoví poplatníci budou tak také rekordně tento dluh muset z navýšených daní splácet. Pan Vystrčil totiž žádá, aby se Češi solidarizovali ještě navíc nad rámec mimořádné, pandemické solidarity. Jeho návrh tak zachází až příliš daleko. Tak daleko, že už postrádá jakékoli smysluplné ekonomické nebo sociální opodstatnění.

Další přerozdělování nad rámec toho současného, mimořádného totiž už by fatálně podvázalo celkovou ekonomickou výkonnost země. Nelze totiž stále štědřeji dotovat ty, kteří nepracují, a to i když pracovat nemohou z objektivního důvodu pandemie. Zmíněný údaj 325 tisíc volných pracovních míst navíc značí, že prakticky každý, kdo dnes pracovat chce, pracovat může. Místo dalšího dotování nepracujících je třeba, aby se zapojili do běžného fungování na trhu práce, a to i když třeba nebudou hned působit v pozici nebo oboru, na které byli dosud zvyklí. A i když třeba nebude daná pozice odpovídat jejich kvalifikaci. Pandemická situace dříve či později odezní, takže i trh práce se dříve či později začne vracet k normálnímu fungování a momentálně zasažení lidé si z většiny začnou opět vydělávat, jak vydělávali před pandemií.

„Český národ během posledního takřka roku projevil dost dodatečné solidarity. Návrh pana Vystrčila nebezpečně podsouvá, že je této solidarity stále nedostatek. To ovšem není pravda. Jen už prostě pandemické situace trvá nějaká ten měsíc, to je celé. Česko má stále nejnižší míru nezaměstnanosti v EU a, jak je uvedeno, živnostníků loni v zemi přibývalo nebývale rychlým tempem. Návrh pana Vystrčila působí tak, že se s těmito elementárními fakty neseznámil či že se chce jen lacině zalíbit části veřejnosti," upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. Čeští živnostníci trpí. A budou trpět nadále.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Vsaďte letos na jistotu. Navštivte ostrovy v Jaderském moři, kde ještě vládne klid a pohoda

Vsaďte letos na jistotu. Navštivte ostrovy v Jaderském moři,...

Seznamte se s mimořádně krásnými místy v Praze, kde ještě...

Nalaďte se na léto. Nádherné evropské pláže, kde se budete...

Nádherný ostrov v Egejském moři. Mrňavý jako hrášek, ale...

Velikonoce trochu jinak. Vyhlášené tradice a zvyky, nad...

Romantika mezi mrakodrapy. Objevte dokonalý šperk Perského...

Zavřít reklamu