Češi díky koronaviru během letošní zimy výrazně ušetří

Domácí 12. září 2020 | 07:50 — Ilona Cílková
Letošní topná sezóna bude levnější než ta loňská, a to díky koronaviru. Koncem letoška a v příštím roce navíc výrazně zmírní i celkové zdražování v ekonomice.
Další 3 fotografie v galerii
Letošní topná sezóna bude levnější než ta loňská / Depositphotos

Inflace v Česku je stále nepříjemně vysoko. V srpnu sice zpomalila, ale jen nepatrně. Stále znatelně převyšuje cíl České národní banky ve výši dvou procent. Za normálních okolností by centrální banka na inflaci čítající meziročně 3,3 procenta, což právě je její srpnová úroveň, reagovala zpřísněním měnové politiky. Nyní však okolnosti samozřejmě rozhodně normální nejsou. Navíc lze očekávat, že inflace se v nadcházejících měsících postupně vrátí blíže k cíli ČNB, byť tato její cesta níže se protáhne hodně do příštího roku, míní ekonom Lukáš Kovanda.

Citelná inflace v ČR především odráží poměrně vysokou úroveň jádrové inflace, tj. inflace bez regulovaných cen, bez kolísavých cen potravin či pohonných hmot. Tato inflace vykázala za srpen v meziročním vyjádření úroveň 3,6 procenta, tedy druhou nejvyšší za období minimálně od ledna 2007. Vyšší byla pouze letos v červenci. Mnohaletá maxima jádrové inflace odrážejí z převážné části stále to, co se dělo v době před úderem
koronaviru. Tehdejší blahobytná léta šla ruku v ruce s citelným růstem reálných mezd, takže znatelně stoupala také kupní síla Čechů. Ta posilovala celkovou koupěschopnou poptávku v ekonomice. A stále ještě tak činí. Navíc, když rostou mzdy napříč ekonomikou, což byl případ éry prosperity před úderem koronaviru, rostou opravdu všem. Třeba i kadeřníkovi. Tudíž musí vzrůst cena ostříhání, uvádí jeden příklad za všechny Kovanda.

Ano, vskutku, rychlá jádrová inflace odráží prosperitu let předešlých. V posledních měsících ji navíc na vyvýšené úrovni pomáhají udržovat vládní podpůrná opatření, zaváděná v rámci boje s ekonomickými dopady koronaviru. Výraznější zpomalení jádrové inflace přijde tehdy, až efekt těchto podpůrných opatření na podporu tuzemské ekonomiky, zaměstnanosti, a tedy i koupěschopné poptávky výrazněji odezní. Tak se viditelně stane až v posledním letošním čtvrtletí, kdy lze i kvůli efektu vyšší meziroční srovnávací základny očekávat citelnější zpomalení tempa inflace. Vyšší základna meziročního srovnání pak bude přispívat ke stlačení inflace i v příštím roce.

Vyšší srovnávací základna, stejně jako odeznění či zmírnění efektu všech těch koronavirových moratorií, kurzarbeitů, odkladů plateb pojistného či speciálního ošetřovného a související postupný růst míry nezaměstnanosti navrátí inflaci blíže k cíli ČNB, aniž ta by musela zvyšovat úrokové sazby. Za rok by tak dle současného konsensu trhu měla meziroční inflace činit 1,8 procenta. To ostatně reflektuje také samotná ČNB, která se na horizontu měnové politiky, tedy pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců, obává spíše podstřelení inflačního cíle než toho, že by jej inflace nadále citelně převyšovala. Je to do jisté pozitivní i pro české domácnosti. Až v příštím roce budou čelit vyšší míře nezaměstnanosti a zvýšenému riziku propuštění a výpadku příjmu, alespoň třeba energie jim zdražovat nebudou. Většina forem vytápění vyjde v letošní topné sezóně levněji než v té loňské. Ušetří to, co topí plynem, dřevem, ale zřejmě také ti, co vytápí elektřinou.

Za pozornost stojí, že inflace se k cíli má přiblížit, aniž by výrazněji posílila koruna. Za rok touto dobou by se dle konsensu trhu mělo euro prodávat za 25,80 koruny. Česká měna tedy bude výrazně slabší než před úderem koronaviru.

Zkrátka tomu není tak, že by primárním hybatelem růstu cen v poslední době byla právě koronavirem oslabená koruna, jak někteří spekulovali. Ostatně v době koronavirové krize, konkrétně od února do července letošního roku, rostla inflace rychleji než v ČR dokonce i v některých zemích eurozóny, jako je Malta, Nizozemsko, Itálie či Portugalsko. Pokud by současná citelná inflace v ČR odrážela v zásadní míře to, že platíme korunou, a nikoli eurem, musela by být rychlejší než vesměs v zemích, které eurem platí. Oslabená koruna se sice inflačně projevuje částečně například v cenách ovoce, na celkovou inflaci má ale vliv jen velmi omezený. Klíčovým hybatelem zůstává zmíněná rychlá jádrová inflace, odrážející předkoronavirovou prosperitu. Tlak na pokles cen pohonných hmot získal nový impuls

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci Mӧlltal již od této neděle

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci...

Egyptská Taba: Vítejte v ráji dobrodruhů

Přemýšlíte o změně? Pár tipů na místa pro život, kde si...

Evropské termální ráje: Tipy na místa, kde se v horké...

Luxusní únik: Zažijte netradiční dovolenou v exkluzivních...

Cestování v září: Tipy, kam vyrazit v těchto dnech za...

Zavřít reklamu