Lidé mají nejdříve dospět a teprve pak jít do politiky, říká Jiří Čunek
Jiří Čunek se poprvé zviditelnil v roce 2006, když jako starosta Vsetína nechal přestěhovat 36 romských rodin z chátrajícího pavlačového domu do domů smontovaných z obytných buněk. Čelil kvůli tomu kritice, že vytváří romské ghetto. Kariéru mu to ale nezkazilo. Od té doby prošel nejvyššími vládními funkcemi a vrátil se zpátky na Zlínsko, kde ho teď lidovci opětovně zvolili jako lídra kandidátky pro podzimní krajské volby.
„V politice dělám to nejlepší, co chci pro své děti. A moc se neohlížím na to, kolik si to zrovna v danou chvíli myslí lidí,“ přiznává politik, v rozhovoru pro Reflex.
Podle Jiřího Čunka je politika velmi složitá a polytematická záležitost a je zapotřebí životní zkušenost. „Když řeknete starým lidem jako jsem já, proč nedáte všechny své peníze a majetek svým pětadvacetiletým až třicetiletým dětem, ať se o něj starají, odpoví vám, jestli jste se zbláznili, že by to dopadlo katastrofou. Ale správu země jim klidně svěříme?" Podle senátora je to nepřirozené, a přesto se to u nás děje. Ten komu je mezi dvaceti a třiceti lety se má starat o to, aby se ve chvíli, kdy potká svého životního partnera a založí rodinu, ekonomicky stabilizovat. A ne aby ekonomickou stabilitu hledal v politice. V ní totiž tento typ lidí rychleji podléhá nástrahám, které před něj politika klade.
„Já bych byl nejraději, aby bylo ústavou dáno, že věková hranice ministrů a premiéra je stejná jako pro senátory a prezidenta, tedy čtyřicet let. Jak může člověk, který studoval ekonomiku nebo jiný obor, správně hlasovat o sociálních věcech? To může člověk vědět až když se o staré lidi, ideálně o své rodiče, stará," míní politik.
Čunek je znám svým postojem ke svobodným matkám. „Proč mám být odpovědný za děti svobodných matek? Však ony jsou svobodnými matkami většinou proto, že se k tomu nějakým způsobem také rozhodly, a mají tedy řešit svou situaci adekvátně tomu, jaké mají možnosti." Podle Čunka je právě toto klasický problém narušování přirozeného řádu.
Rodině, která má otce, matku a dítě, se u nás nikdo nevěnuje. Všem je skoro ukradená. Místo, aby v zorném úhlu společnosti stála záchrana normálních rodin, jež mají děti, pozornost se upíná k marginálním menšinám.
Čunek zmínil i velké domácí téma, kterým byla volby Rady České televize. „Hana Lipovská byla moje hlavní volba. Jestli kvůli tomu někdo, ani nebudu jmenovat, vystupuje z církve, tak jde o úžasnou sebereflexi." Jak vypadá poslední volební průzkum?
