Přelomové zjištění. Vědci tuší, co stojí za rychlým šířením koronaviru
Dosud se mělo za to, že k rychlému rozšíření koronaviru v Itálii mohl přispět i místní luxusní módní průmysl. Do něj totiž v posledních desítkách let ve velkém investovali čínští investoři, kteří sem přivezli i dělníky jako levnou pracovní sílu. Například v průmyslovém předměstí Florencie zvaném Prato pracují tisíce čínských dělníků. A s průmyslovou výrobou jde ruku v ruce zněčistěné prostředí.
Vědci zjistili, že v některých zemích, resp. oblastech je výskyt koronaviru řádově větší a týká se to právě severní Itálie, čínské provincie Wuhan, nebo Jižní Koreje. Zpravidla se jedná o oblasti, které trpí výrazným znečištěním ovzduší. Nabízí se tedy otázka, jak velká může být souvislost mezi vysokou úrovní znečištění a tím i zvýšeným poškozením plic zde žijících lidí, což pak může vést k těžšímu průběhu nemoci COVID-19.
Vysoké koncentrace prachových částic v ovzduší se vedle přímého poškozování lidského zdraví také mohou podílet na rychlejším přenosu nemoci mezi lidmi. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.
Viry se totiž na tyto částice přichytí a dostanou se do větší vzdálenosti od nakaženého. Studie z roku 2010 například ukázala, že během prachových bouří v Asii byl pozorován větší počet nových výskytů chřipky. Zobecnění na nemoc COVID-19 je ovšem v tomto případě problematické, neboť zatím není přesně známo, jak dlouho virus ve vzduchu přežívá a na jaké vzdálenosti se může šířit. Nejnovější poznatky spíše ukazují, že se šíří jen na malé vzdálenosti.
Na druhou stranu, podle lékařských studií existuje souvislost mezi vysokou koncentrací škodlivin ve vzduchu a následnou reakcí organizmu, a to ve formě podráždění dýchacích cest, kašle nebo i zhoršeného dýchání. V případě dlouhodobé expozice ve znečištěném vzduchu roste pravděpodobnost výskytu rakoviny plic, případně dochází k vývoji astmatu a tak lze očekávat větší riziko vypuknutí virové nákazy právě u lidí žijících dlouhodobě v oblastech s výrazně znečištěným ovzduším. U nich potom může mít nemoc i těžší průběh.
Další poznatky vedou vědce k doměnce, že koronavirus se při vyšších teplotách a vyšší vlhkosti šíří hůř. Ideální podmínky pro šíření viru jsou podle nich nízká vlhkost a teploty mezi 5 a 11 stupni Celsia. Normální život v nedohlednu. Zákazy budou platit déle, než se čekalo. Čtěte více.
