Přelomové zjištění. Vědci tuší, co stojí za rychlým šířením koronaviru

Domácí 29. března 2020 | 08:08 — Ilona Cílková
Každý den přicházejí vědecké týmy z celého světa s teoriemi, které by měly pomoci objasnit nejdůležitější otázky kolem šíření koronaviru. Z posledních studií vyplývá, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.
Další 1 fotografie v galerii
V některých částech světa je výskyt koronaviru vyšší. Vědci tuší proč / Pixabay

Dosud se mělo za to, že k rychlému rozšíření koronaviru v Itálii mohl přispět i místní luxusní módní průmysl. Do něj totiž v posledních desítkách let ve velkém investovali čínští investoři, kteří sem přivezli i dělníky jako levnou pracovní sílu. Například v průmyslovém předměstí Florencie zvaném Prato pracují tisíce čínských dělníků. A s průmyslovou výrobou jde ruku v ruce zněčistěné prostředí.

Vědci zjistili, že v některých zemích, resp. oblastech je výskyt koronaviru řádově větší a týká se to právě severní Itálie, čínské provincie Wuhan, nebo Jižní Koreje. Zpravidla se jedná o oblasti, které trpí výrazným znečištěním ovzduší. Nabízí se tedy otázka, jak velká může být souvislost mezi vysokou úrovní znečištění a tím i zvýšeným poškozením plic zde žijících lidí, což pak může vést k těžšímu průběhu nemoci COVID-19.

Vysoké koncentrace prachových částic v ovzduší se vedle přímého poškozování lidského zdraví také mohou podílet na rychlejším přenosu nemoci mezi lidmi. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.

Viry se totiž na tyto částice přichytí a dostanou se do větší vzdálenosti od nakaženého. Studie z roku 2010 například ukázala, že během prachových bouří v Asii byl pozorován větší počet nových výskytů chřipky. Zobecnění na nemoc COVID-19 je ovšem v tomto případě problematické, neboť zatím není přesně známo, jak dlouho virus ve vzduchu přežívá a na jaké vzdálenosti se může šířit. Nejnovější poznatky spíše ukazují, že se šíří jen na malé vzdálenosti.

Na druhou stranu, podle lékařských studií existuje souvislost mezi vysokou koncentrací škodlivin ve vzduchu a následnou reakcí organizmu, a to ve formě podráždění dýchacích cest, kašle nebo i zhoršeného dýchání. V případě dlouhodobé expozice ve znečištěném vzduchu roste pravděpodobnost výskytu rakoviny plic, případně dochází k vývoji astmatu a tak lze očekávat větší riziko vypuknutí virové nákazy právě u lidí žijících dlouhodobě v oblastech s výrazně znečištěným ovzduším. U nich potom může mít nemoc i těžší průběh.

Další poznatky vedou vědce k doměnce, že koronavirus se při vyšších teplotách a vyšší vlhkosti šíří hůř. Ideální podmínky pro šíření viru jsou podle nich nízká vlhkost a teploty mezi 5 a 11 stupni Celsia. Normální život v nedohlednu. Zákazy budou platit déle, než se čekalo. Čtěte více.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Nejoblíbenější zimní destinace v době covidové. Češi berou útokem malebný ostrůvek

Nejoblíbenější zimní destinace v době covidové. Češi...

Místa, která vás svou nedotčenou přírodou doslova...

Jedinečné mosty, které vám svojí originalitou vyrazí dech,...

Báječné koupání uprostřed zimní inverze. Ve střední...

Nechte se unést okouzlujícími výhledy a vydejte se po...

Záhady, které si lidstvo neumí vysvětlit. Podivné památky,...

Zavřít reklamu