Státní rozpočet vykazuje nejhorší plnění v novodobé historii ČR. A další šok nás čeká

Domácí 04. března 2020 | 05:41 — Ilona Cílková
Státní rozpočet vykazuje nejhorší únorové plnění v novodobé historii ČR. Přitom koronavirus může letos hospodaření dále zhoršit, schodek může být klidně 60 miliard korun.
Schodek může reálně dosahovat až 60 miliard korun / Pixabay

Únorové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 27,4 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních dvou měsíců roku nikdy v novodobé historii ČR nehospodařila. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo únorové plnění hospodaření státní kasy lépe než to letošní.

Jak upozorňuje ekonoma Lukáš Kovanda loni vláda ke konci února vykázala schodek citelně nižší než letos, 19,9 miliardy korun. O rok dříve končila za únor v plusu, a sice dokonce 25,8 miliardy korun. Letošní únorová situace se příliš nelepší, pokud výsledek očistíme o příjmy z fondů Evropské unie a z finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto účely. Deficit totiž po takovém očištění představuje 22,2 miliardy korun, a jedná se tak o jeden z nejhorších výsledků hospodaření státní kasy od roku 1993.

Důvodem nepříznivého výsledku lednového hospodaření je jednak pomalejší náběh některých opatření vedoucích ke zvýšení příjmu státní kasy, například zvýšení spotřební daně z tabáku. Zároveň však roli hraje zpomalování české ekonomiky. Vláda přece jenom sestavovala rozpočet s optimističtější vidinou vývoje české ekonomiky, než jaký ve skutečnosti je a podle všeho i bude.

Nové, byť samozřejmě již zcela neočekávatelné ohrožení státní kasy letos představuje další šíření koronavirové nákazy, které letos výrazně zpomalí světovou ekonomiku.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes upravila svůj odhad ekonomického růstu klíčových hospodářských celků světa. Učinila tak v rámci speciální publikace věnované ekonomickému dopadu šíření koronavirové nákazy. Globální ekonomika by podle OECD měla letos růst tempem 2,4 procenta, zatímco ještě loni v listopadu – v zatím poslední své prognóze – pařížská organizace předpokládala, že světové hospodářství letos reálně přidá 2,9 procenta.

OECD snížila odhad růstu všem klíčovým ekonomickým celkům světa s výjimkou Brazílie a Saúdské Arábie. Těm organizace prognózuje ten samý růst jako v listopadu 2019. Ekonomika eurozóny by místo 1,1procentího tempa měla letos expandovat pouze tempem 0,8 procenta.

Samotná Čína, kde nákaza propukla a kde udeřila dosud nejvýrazněji, by letos měla podle OECD růst jen tempem 4,9 procenta. Podle listopadové prognózy to přitom mělo být o 5,7 procenta. Zmíněný nynější odhad růstu čínské ekonomiky ve výši 4,9 procenta lze považovat ještě za poměrně optimistický. Například australská banka ANZ podle své dnes aktualizované prognózy počítá s letošním pouze 4,1procentním vzestupem čínské ekonomiky. Francouzská bankovní skupina BNP Paribas podle své prognózy z minulého týdne zase počítá s letošním růstem Číny jen ve výši 4,5 procenta.

Snížení odhadu růstu klíčových ekonomických celků ze strany OECD budou muset reflektovat také české instituce. Ministerstvo financí ve své nejnovější prognóze vychází z předpokladu růstu čínské ekonomiky ve výši 5,8 procenta. Česká národní banka vycházela letos v lednu, kdy tvořila svoji aktuální prognózu, z předpokladu růstu Číny ve výši 5,9 procenta. Ministerstvo financí ČR také světové ekonomice letos přisuzuje vyhlížený růst 3,4 procenta, který je tedy o celý procentní bod vyšší, než kolik činí současná prognóza OECD. To je, vzhledem ke světovému meřítku, již opravdu značný rozdíl.

Z modelu ČNB vyplývá, že negativní šok (typu právě šíření koronavirové nákazy), jenž čínskou ekonomiku zpomalí o jeden procentní bod, vyvolává negativní odezvu v ekonomikách střední a východní Evropy v rozsahu 0,27 procentního bodu. Pokud by tedy ČNB přijala za svou současnou prognózu OECD a na tomto základě snížila svůj odhad růstu čínské ekonomiky z 5,9 na 4,9 procenta, měla by náležitě – věrna svému zmíněnému modelu – snížit rovněž odhad růstu české ekonomiky v letošním roce, a to až o 0,3 procentního bodu, tedy upravit letošní odhad expanze české ekonomiky z 2,3 na rovná dvě procenta.

Ministerstvo financí prognózovalo české ekonomice růst dvou procent už před propuknutím koronavirové nákazy, takže nyní zřejmě bude muset snížit odhad letošního růstu ekonomiky ČR pod úroveň dvou procent. Přitom už před rozšířením nákazy bylo zřejmé, že ministerstvo financí nemusí naplnit letošní rozpočtový závazek a dosáhnout rozpočtového schodku maximálně 40 miliard korun. Nyní je třeba realisticky předpokládat, kvůli pomalejšímu růsti světové, čínské i české ekonomiky, že schodek může dosahovat až 60 miliard korun, prognózuje Kovanda.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Sonda americké NASA má problém. Odebrala úspěšně vzorky z asteroidu, ale objevila se nečekaná závada

Zbavte se zápachu z bot a vyřešte tak nepříjemný problém...

V provoněné ložnici se vám bude lépe spát. Ne každá...

Dekorace ze spadaného listí vykouzlí podzim i u vás doma....

Jak správně sázet cibuloviny, aby vám zahrada na jaře...

Pokojové rostliny na podzim rádi napadají různí škůdci....

Dýně Hokkaido je zdravou podzimní ingrediencí, navíc ji ani...

Zavřít reklamu