Český průmysl padá. Důvodů je hned několik
Je třeba ale vzít v potaz, že loni na přelomu roku průmyslová expanze v ČR kulminovala, takže výsledek letošního ledna je poznamenán právě i poměrně vysokou srovnávací základnou.
Dolů průmysl letos v lednu stahovala zejména automobilová výroba. Důvodem slábnutí výkonu tuzemského průmyslu jsou obecně kapacitní omezení, k nimž se ovšem už koncem loňského roku přidala chabnoucí zahraniční poptávka. To bylo patrné už z lednových čísel za zahraniční obchod, který vykázal v prvním měsíci letošního roku nejslabší lednové kladné saldo od roku 2013. Důvodem byla výraznější meziroční růstová dynamika dovozu než vývozu. A slabší dynamika vývozu odráží právě chabnoucí zahraniční poptávku.
Česká republika je exportně nejvýrazněji exponována vůči zemím, které ve své aktuální prognóze OECD vypichuje jakožto klíčové původce současného ekonomického zpomalování. Jde o Čínu, Německo, Itálii a Británii. Exportní expozice Česka vůči těmto zemím činí zhruba 45 procent celkového objemu tuzemského exportu a žádná jiná země nemá v souhrnu exportní expozici vůči uvedenému kvartetu tak vysokou. Bylo tedy jen otázkou, než se zhoršování zahraničních podmínek projeví citelným oslabením tuzemského průmyslu.
Z výčtu oněch čtyř zemí jsou mezi řádky patrné také fundamentální důvody jejich zpomalení, a tedy důvody nynějšího zpomalení českého průmyslu. Jedná s o delikátní proces oddlužování čínské ekonomiky probíhající v době celní války s USA, o brexit v případě Británie, a o recesi či takřka recesi v případě Itálie, resp. Německa.
Český průmysl však za letošní rok jako celek podá lepší výkon, než by se dalo usuzovat z lednových čísel. Mimo jiné proto, že vlády a centrální banky činné v uvedeném problémovém kvartetu zemí rozjíždějí další kolo monetárních a fiskálních stimulů. Za celý rok vykáže český průmysl růst 2,5 procenta.