Nerovné podmínky pro ženy a muže v Česku stále přetrvávají

Podle nich hrozí, že by se podmínky žen mohly ještě zhoršit, a to kvůli plánovaným škrtům a přesunům financí z EU na projekty. 

„Nerovnosti obecně omezují rozvoj společnosti. Genderové nerovnosti znamenají velké ztráty, pokud se nevyužívá potenciál poloviny společnosti,“ uvedl Tomáš Tožička ze Social Watch. Tato mezinárodní síť zastřešuje organizace, které se zaměřují na boj s chudobou a na prosazování lidských práv. Česká ženská lobby sdružuje spolky na podporu žen, rodin a lidských práv.

Žebříček rovnosti sestavuje například Světové ekonomické fórum. Česko loni skončilo ze 144 států na 88. příčce. Důvodem je nízký podíl žen v rozhodovacích pozicích a politice i velká propast ve výdělcích a podmínky na trhu práce.

Od roku 2006 se tak republika propadla o 35 příček. „Naopak v jiných zemích se situace zlepšuje. Před námi je Bangladéš či Uganda,“ podotkla analytička Social Watch Markéta Mottlová.

Zástupci obou organizací uvedli, že ženy vydělávají v průměru zhruba o 22 procent méně než muži. Důvodem je to, že pracují v oborech s nižšími odměnami a nejsou ve vedoucích pozicích, ale méně mají i za stejnou práci. Ve srovnání se stejně starými muži mají ženy mezi 35 a 44 lety dokonce v průměru o 28 procent méně. V Česku je také jedna z nejnižších zaměstnaností matek malých dětí. Chybějí školky a možnosti částečných úvazků či flexibilní práce, uvedli zástupci organizací.

Podle šéfky České ženské lobby Jany Smiggels Kavkové by se situace mohla ještě zhoršit, a to kvůli plánovaným škrtům a přesunům peněz z fondů EU. „Máme signály, že ty existující aktivity mohou být v ohrožení. Ministerstvo práce, které administruje peníze z Evropského sociálního fondu, oznámilo, že plánuje zrušit všechny grantové výzvy na odstraňování nerovností v příštích třech letech a přesunout 1,8 miliardy na jiná témata,“ uvedla Kavková.

Podle ní by se to dotklo například projektů na podporu zaměstnávání rodičů malých dětí, samoživitelek, lidí nad 55 let či migrantek. „Tyto skupiny jsou nejvíc ohroženy chudobou, důsledky tedy mohou být fatální,“ dodala Kavková.

Podle záměrů ministerstva by se evropské peníze měly využít třeba na dětské skupiny. Posílení této služby odborníci vítají. Požadují ale, aby financování zajistil dlouhodobě stát a nespoléhal na dočasné evropské dotace. Social Watch a lobby kritizují také záměr zrušit povinnost zajistit místa ve školkách i dvouletým dětem.

Obě organizace vyzvaly politiky i k ratifikaci Istanbulské úmluvy, která se týká odstranění násilí na ženách. Proti tomuto dokumentu se zvedl odpor v konzervativních kruzích.