Vláda si chce došlápnout na pronájmy a zkrotit sdílenou ekonomiku
Češi objevují kouzlo sdílené ekonomiky. Pronajímají byty turistům, využívají spolujízdu, vyměňují přes internet zboží za jiné. Chybí však pravidla. Podle řady politiků není jasné, kde končí sdílená a začíná už šedá ekonomika. Vláda si proto nechala zpracovat analýzu. Ministři končící vlády teď připraví návrhy změn zákonů, které budou reagovat třeba na rozmach sdíleného ubytování. Uvést do praxe by je ovšem měla až další vláda.
Podle ministra průmyslu jde o nové obory, dávající lidem práci, je ale problematické určit hranici, kdy se jedná o skryté podnikání, nebo občasný přivýdělek. Například ubytování turistů se stává čím dál populárnější. Jen loni jich přes 700 tisíc našlo nocleh v Česku prostřednictvím sdílené ekonomiky. Meziročně jde o šedesátiprocentní nárůst. Největší zájem je o pokoje a byty v centru Prahy.
Turisté se zpravidla ubytují na tři noci. Například v centru zaplatí za pokoj průměrně tisíc korun. Ne všichni majitelé bytů ale tyto příjmy přiznají a zdaní. „Není fér, abych já musela platit a odvádět daně, poplatky městu a poskytovatelé služeb AirBnB se tomu mohli úplně vyhnout,“ stěžuje si ředitelka Hotelu Emblem Helena Valtrová.
Společnost AirBnB ve svém prohlášení pro ČT uvedla, že „chce společně s Českou republikou pracovat na jasných pravidlech, která mají oddělit místní rodiny, jež sdílejí své domovy, a profesionální provozovatele“.
Filip Dvořák z Hospodářské komory Prahy 1 odhaduje, že zhruba třetina těch, kteří turistům ubytování poskytují, je oficiálně vedená na radnici. Už podle současných norem musí hostitelé z vydělaných peněz platit daně a splňovat třeba i ohlašovací povinnost.
Velkým problémem podle pražských politiků jsou lidé, kteří skupují byty a využívají je jako malé hotely. „Musí být nějaké časové omezení. Například v Barceloně je to dva nebo tři měsíce a podobně,“ míní starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký.
