Fialova vláda honí příliš zajíců najednou. A to pro ni může být nakonec velký problém, tvrdí ekonom

Podle webu Parlamentních listů je hlavní prioritou pro vládu Petra Fialy to, aby bylo Česko schopné obstát v mezinárodní konkurenci a směřovalo mezi nejvyspělejší země světa. Dalšími prioritami vlády jsou stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma. Mezi klíčové oblasti patří také vzdělávání, podpora svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Vláda se zaměří také na modernizaci státní správy. Zásadní změny v oblasti veřejných financí chce kabinet provést přibližně v polovině svého mandátu, aby platily od roku 2024.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“. Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. "Vláda se například zavazuje k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP," tvrdí ekonom Kovanda.

„Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout. Zda si tedy na splnění cíle vyhradí celé funkční období čtyř let, nebo bude postupovat ambiciózněji, tedy rychleji," zamýšlí se ekonom. Každopádně důraz na ozdravení veřejných financí je z celého programového prohlášený zřetelně patrný a je zřejmé, že konsolidace veřejných financí představuje vládní prioritu. Což ostatně potvrzuje četná dřívější prohlášení vládních představitelů v čele s premiérem.

Vláda Petra Fialy zveřejnila programové prohlášení, chce Česko posunout mezi nejvyspělejší země světa https://t.co/YO2FXd5k6k

— Dr. Jan M. Ječmínek (@dr_jecminek) January 9, 2022

"Fialova vláda také bude usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti do ústavního pořádku ČR. To znamená, že například legislativa týkající se takzvané dluhové brzdy by mohla nabýt rázu ústavního zákona. To by znamenalo, že v případě dosažení dluhové brzdy, nyní stanovené na úrovni veřejného zadlužení ve výši 55 procent HDP, by politici pravděpodobněji museli přijmout razantní konsolidační opatření, neboť hranici dluhové brzdy by nemohli navýšit tak relativně snadno jako dnes, kdy příslušná legislativa podobu ústavního zákona nemá," míní Kovanda.

Obecnější je programové prohlášení také ve věci takzvané daňové brzdy, která má po vzoru zmíněné dluhové brzdy ustavit strop, tentokrát ovšem strop nikoli zadlužování, ale zdaňování, a to na úrovni stanovené maximální možné míry složené daňové kvóty. Tato kvóta představuje poměr daňových výnosu státu v poměru k HDP. „Obecnost dané proklamace programového prohlášení spočívá v tom, že zatím ani rámcově není stanovena či jakkoli naznačena úroveň daňové brzdy. Bude-li daňová brzda ustavena příliš velkoryse, tj. na příliš nízké úrovni, ztíží splnění maastrichtských kritérií. Vláda by se v takovém případě nakonec mohla v oblasti veřejných financí ocitnout v poloze myslivce, který loví příliš zajíců najednou, takže nemusí chytnout žádného," uzavírá Kovanda. Důchodci si příští rok rekordně polepší. Pozor ale na velkou chybu, která je může připravit o tisíce.

Zdroj: vlada.cz, parlamentnilisty.cz, Twitter.com, TZ Lukáš Kovanda.