Mzdy v Česku trhají rekordy. V některých profesích je nárůst až dvojciferný
Důvodem enormního, historicky zcela ojedinělého růstu mezd v ČR, jsou mimořádné covidové odměny zdravotníkům. Ty byly vypláceny letos ve druhém čtvrtletí. Způsobily nárůst průměrné mzdy meziročně o bezprecedentní sumu takřka 3900 korun. Nominální mzda, tedy neočištěná o inflaci, rostla letos ve druhém čtvrtletí o 11,3 procenta. Za celý letošní rok však přidá pouze čtyři procenta, jelikož prudký vzestup druhého čtvrtletí je pochopitelně jednorázový a neudržitelný.
Mzdy s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví rostly napříč všemi odvětvími, nejvíce díky mimořádným příplatkům v odvětví zdravotní péče (+43,8 % meziročně). V některých odvětvích jako by pandemie neměla na dynamiku mezd prakticky žádný dopad. To je případ pracovníků v odvětví IT, kde mzdy rostly dál nerušeně skrze celou pandemii a jsou skoro 8 % nad před pandemickými úrovněmi. Naopak pracovníci v pohostinství a hoteliérství i přes raketový růst mezd za poslední rok zůstávají více než 4 % pod před krizovými covidovými úrovněmi. Tedy na méně než třetině průměrné mzdy v sektoru IT. A pak jsou tu odvětví, která zažila velice prudký propad mezd v uplynulém roce.
V uplynulých třech letech stát přidával nejvíce lékařům. Státní lékaři se také v letech 2018 až 2020 dočkali nárůstu platů výrazně vyššího než jejich kolegové v soukromých zdravotnických zařízeních. Průměrný měsíční plat lékaře ve státní sféře v letech 2018 až 2020 stoupl o zhruba 15 tisíc korun. Průměrná mzda lékaře v soukromých zdravotnických zařízeních, mezi něž se počítají i krajské a městské nemocnice mající formu akciové společnosti, stoupla jen zhruba o poloviční částku.
Mezi státní zdravotnická zařízení spadají organizace přímo řízené ministerstvem zdravotnictví jako například fakultní nemocnice nebo specializované ústavy. Spadají mezi ně také třeba příspěvkové organizace krajů. V těchto zařízeních tedy v uplynulých třech letech narostl průměrný měsíční hrubý plat lékaře z 80 860 na 95 669 korun, tedy o 18,3 procenta.
Průměrná měsíční hrubá mzda lékaře v soukromém zařízení ve stejném období vzrostla z 54 582 na 61 211 korun, tedy o 12,1 procenta. Výdělky lékařů ve státní sféře tak navzdory své o zhruba třetinu vyšší výchozí hodnotě roku 2018 narůstaly v dalších letech celkem o zhruba třetinu rychleji než výdělky lékařů sféry soukromé. Vzhledem k tomu, že letos se platy zdravotníků ve státních zařízeních navyšovaly o deset procent, a navíc se ještě zdravotníci dočkali právě mimořádně odměny, je rok 2021 historicky prvním, kdy průměrný měsíční hrubý plat lékaře přesahuje hranici 100 tisíc korun.
Nutno však zdůraznit, že podstatnou část platů a mezd lékařů představují příplatky za práci přesčas, za pracovní pohotovost či za práci ve svátek. Příplatky za přesčas jsou výrazné zejména ve státní sféře. Lékaři státní sféry loni napracovali průměrně 195 hodin měsíčně, lékaři sféry soukromé pak 178 hodin. V obou případech se jedná o nadstandardně dlouhou pracovní dobu, neboť průměr v dané skupině zaměstnání činil loni 176, resp. 173 hodin. Je evidentní, že lékaři sféry státní mají přesčasů výrazně více než lékaři sféry soukromé. Stát lékařům přidává téměř nejvíce ze všech profesí. Průměrný plat letos přeskočil magickou hranici.
Zdroj: kurzy.cz.
