Neradostný průzkum. České firmy se do normálu jen tak nevrátí

Nejčastější obava českých finančních ředitelů pramení z toho, že světová ekonomika upadne do recese (obává se jí 79 procent respondentů), následuje obava z finančních dopadů jako je třeba nedostatek likvidity a kapitálových zdrojů (47 %) a na třetím místě je obava z poklesu nálady spotřebitelů a s tím spojený pokles poptávky (41 %).

Uvedená trojice největších obav kopíruje i globální pořadí. Co do „procentuálního promoření obavami“ se vymyká pouze strach z nedostatku financování, který v Česku (47 %) pociťuje výrazně méně ředitelů než je světový průměr (70 %), ale i než kolik jich je v Německu (72 %) či USA (75 %).

„Obava z poklesu světové ekonomiky koresponduje s proexportním zaměřením českých firem. Relativně menší obava z nedostatku financování může odrážet víru v silný finanční sektor a proklamovaná opatření České národní banky,“ říká ředitelka účetního poradenství a auditních služeb PwC Olga Řehořková s tím, že účastníky průzkumu jsou zástupci středních a větších firem, kterých se krátkodobý nedostatek financování nedotkne tolik, jako menších podnikatelů a živnostníků.

Právě malé a střední podniky v České republice očekávají v důsledku karanténních opatření snížení produkce až o 40 procent. Vyplývá to z průzkumu Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS ČR) mezi firmami napříč segmenty i velikostmi. U malých podniků se až 47 procent majitelů obává, že se ocitnou v druhotné platební neschopnosti.

Mezi nejvíce postižená odvětví patří restaurace, hotely, kavárny i cateringové a související služby – především pak ty nejvíce navázané na turistický průmysl. Přestože firmy se zatím převážně nechystají propouštět nebo čekají na konečné podmínky kurzarbeitu, zhoršení platební morálky a snižování výroby i zakázek registrují už nyní.

Již více než polovina (54 %) firem zaznamenává zpoždění plateb u odběratelů – případně jim lhůty splatnosti musí prodlužovat (12 %). Bezesporu sjednocujícím prvkem se podle průzkumu KZPS ČR ve všech odvětvích a skupinách stala především všeobecná nespokojenost s dosavadními opatřeními vlády – jen 21 procent firem je považuje za dostatečná.

A jak hodlají na krizi reagovat velkých firem? Nejčastěji plánují čeští finanční ředitelé omezovat náklady (76 %) a odkládat či rušit plánované investice (71 %). Tato opatření plánuje výrazně víc českých ředitelů, než jak je tomu u jejich německých protějšků.

V Německu plánuje „ořezávat náklady“ 63 % ředitelů a odkládat či rušit investice „jen“ polovina respondentů. Úplně nejméně se potom na investice chystají sahat Dánové. V zemi, jejíž klidný přístup k pandemii je často dáván za příklad, plánuje omezovat investice jen 41 % finančních ředitelů.

Stejně jako v podstatě u všech dotazů, i nejoptimističtěji odpovídají finanční ředitelé německých firem: poklesu tržeb či zisků se obává „jen” 56 % z nich. Naopak v zemi s nejvíce nakaženými, ve Spojených státech amerických, pokles finančních ukazatelů svých firem věští 81 % oslovených ředitelů.

Dopad na firmy je obrovský a bezprecedentní. Továrny největších výrobců se zastavily, narušily se dodavatelské řetězce, zamrzla poptávka,“ komentuje čísla partner PwC Česká republika a expert na restrukturalizace firem Petr Smutný. Rozdíly mezi zeměmi spatřuje v jejich připravenosti.

„V Německu je jasný plán a tamní podnikatelé mají důvěru ve státní instituce, které se chovají předvídatelně a transparentně,” říká Smutný a poukazuje na dlouhodobě systematický přístup Němců, kteří se věnují problematice vládních garancí a jejich zacílení přibližně čtvrt století.

Klíčové pro vývoj jednotlivých ekonomik bude, za jak dlouho po skončení pandemie se dovedou firmy vrátit do „normálního stavu“. Jak dlouho by to podle oslovených ředitelů firmám trvalo, kdyby hypoteticky pandemie Covid-19 skončila „právě dnes“? Přes polovinu (55 %) českých ředitelů očekává, že by se tak stalo do tří měsíců, 29 % (výrazně více než světový průměr 20 %) dokonce myslí, že se do „starých kolejí“ vrátí do měsíce. Naopak 24 % ředitelů očekává, že to bude trvat déle než půl roku.

Nejoptimističtější jsou opět v Německu, kde návrat do normálu do tří měsíců čekají plné tři čtvrtiny oslovených ředitelů. Těsně v závěsu je Švýcarsko, kde to stejně vidí 72 % finančních ředitelů. Poněkud překvapivě mají větší víru v rychlý návrat i zástupci amerických firem, kde znovunastartování za jedno čtvrtletí předpokládá 61 % ředitelů. Koronavirus zmírňuje růst cen v ČR. Co v příštích měsících zlevní a naopak?