Odškodnění podnikatelů a firem dostává trhliny

„Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle zákona o ochraně veřejného zdraví nařizuje k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření nemoci COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření,“ píše se hned v úvodu dokumentu resortu z 23. března.

S výjimkou potravin, lékáren či galanterií tak mají obchody zůstat zavřené až do 1. dubna, stejně tak restaurace či sportoviště. Nařízení, která začala platit v úterý, kopírují původní vládní opatření z poloviny března. Jaký je tedy rozdíl? Tentokrát se šlo jinou legislativní cestou. Místo krizového zákona s odkazem na nouzový stav se ministerstvo zdravotnictví opřelo o zákon o ochranně veřejného zdraví. V praxi to znamená, že obchodníci či podnikatelé od úterý přišli podle platné legislativy o možnost žádat ze zákona kvůli uzavřeným provozovnám o odškodnění. To bude možné požadovat jen za 10 dní.

Podle právníků je pozice možných poškozených teď mnohem slabší, neboť mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví není krizové opatření. Lidé tak nebudou mít jednoznačný instrument, jak o škodu žádat. Proč došlo ke změně právního rámce u opatřeních proti šíření nákazy koronavirem, ministerstvo zdravotnictví zatím nevysvětlilo.

Pokud úřady nárok na odškodné po 24. březnu skutečně neuznají, zbývá jediná možnost: obrátit se na soud. V této situaci totiž není možné požadovat kompenzaci ani podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou kvůli nesprávnému úřednímu postupu. Muselo by totiž dojít k protiprávnímu jednání. 

Jinak platí, že pro období od 12. do 23. března mohou lidé i firmy kvůli škodám vzniklým v důsledku krizových opatření žádat o finanční kompenzaci. Pozor si však podle právníků musí dát na promlčecí lhůtu. Čas na uplatnění svých nároků mají totiž jen šest měsíců, termín by tak mohl u mnohých vypršet už v září.

Vláda kvůli zmírnění dopadů koronavirové krize na byznys odpustila zatím drobným podnikatelům část sociálního pojištění i zdravotního pojištění. Podnikatelé nebudou muset po dobu nouzového stavu a následujících tří měsíců dodržovat elektronickou evidenci tržeb. Ani úřady nebudou kontrolovat její dodržování. Vládní návrh schválil ve středu Senát.