Koalici nemá vyhráno. Čeká ji další vážný střet
Pavel Zeman tvrdí, že změny mají umožnit rychlé přeobsazení jeho postu i míst obou vrchních státních zástupců. Obává se, že ministerstvo získá zásadní vliv na složení komise pro výběr klíčových žalobců. „Bude jednak jmenovat vedoucího státního zástupce a bude zásadně ingerovat do jeho výběru, toto je naprosto v rozporu s proklamovanou nezávislostí státního zastupitelství,“ uvedl Zeman.
Ministryně však výhrady nejvyššího státního zástupce odmítá. „Pořád jsou pod mocí výkonnou, to znamená, že ministr odpovídá za chod státního zastupitelství, takže si nemůžou diktovat podmínky a ministr by za to měl odpovídat,“ argumentuje.
Benešová upozorňuje, že nezávislým článkem komise bude soudce. Právě jeho zapojení ale už dříve odmítla Soudcovská unie a vadí také nevládní organizaci Rekonstrukce státu, která stejně jako nejvyšší žalobce poukazuje na to, že ministerstvo nezohlednilo žádnou z jejích připomínek.
„Soudce by podle našeho názoru vůbec neměl hrát žádnou roli v rozhodování o věcech, které spadají do správy státního zastupitelství,“ říká Lukáš Kraus z platformy Rekonstrukce státu.
Pro Pavla Zemana jsou problematická také takzvaná přechodná období. „Zavánějí tím, že v podstatě se ministerstvo chce hodně rychle zbavit tří představitelů státního zastupitelství, to znamená nejvyššího státního zástupce a obou vrchních státních zástupců,“ tvrdí.
Do dvou let od účinnosti zákona by tak měl ve funkci skončit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a do tří let šéfové Vrchních státních zastupitelství Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan. Tento bod návrhu kritizuje i Rekonstrukce státu. „Stanovuje nepoměrně krátká přechodná ustanovení vedoucím státním zástupcům,“ říká k tomu Lukáš Kraus.
Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová zatím neví, jak by na možné změny reagovala. „Pokud dojde k reformě, k nějakým větším změnám, budu se rozhodovat podle situace, která nastane,“ uvedla pouze.
Ministryně Benešová ovšem i v tomto ohledu svůj návrh hájí. „Pan Zeman v tomto nemluví pravdu, má v tomto špatné informace, není pravda, že bych chtěla paní Bradáčovou vyhodit, naopak tam bude o rok déle,“ prohlásila.
Rozpor je také v představách o délce funkčního období. Podle Zemana by to u vedoucích státních zástupců mělo být deset let stejně jako u předsedů Nejvyššího nebo Ústavního soudu. Benešová ale navrhuje období pouze sedmileté. „Setrvávám na svém stanovisku, těch deset let mi přijde nepřiměřeně mnoho,“ říká ministryně.
