Podmínky v tuzemském průmyslu jsou nejhorší od začátku roku 2013. Německo je na tom ještě hůře
V únoru dokonce došlo k tomu, že podmínky v českém průmyslu jsou hodnoceny jako lepší, resp. méně špatné než podmínky v průmyslu německém. Rozpětí mezi hodnotami daného indexu je přitom nejvyšší od roku 2016. Podmínky v českém průmyslu se relativně vůči podmínkám v průmyslu německém tedy vyvíjejí nejpříznivěji za poslední takřka tři roky. To signalizuje, že český průmysl i přes svůj současný útlum dokáže propadu průmyslu německého přece jenom do jisté míry odolat.
Potvrzuje se tak vývoj z posledního loňského čtvrtletí, které již máme „změřené“ tvrdými daty, zejména dnes zpřesněným odhadem HDP. Zpřesnění rovněž vypovídá o tom, že Česko dokázalo zůstat do značné míry imunní vůči německému zpomalení. Takováto imunita ovšem signalizuje i to, že vnější „nákaza“ není systémová, tedy že německé obtíže jsou z podstatné míry specifické a nezasahují s takovou razancí eurozónu jako celek.
Německo více než jiné země eurozóny trpí kvůli své exportní provázanosti se zpomalující Čínou a jeho ekonomika je více než jiná hospodářství eurozóny poznamenáno zhoršením situace v automobilovém segmentu. Ke zhoršování došlo loni zejména ve druhé polovině roku kvůli zavedení přísnějších homologačních kritérií automobilů a také kvůli nečekanému zadrhnutí čínského automobilového trhu.
Čínské automobilové zadrhnutí, stejně jako do značné míry s ním související zadrhnutí německé ekonomiky je podle všeho pouze přechodné. Zvláště pokud se podaří dosáhnout smíru v obchodní válce Číny a USA. Systémový, a tudíž trvalejší ekonomický útlum eurozóny tak zatím rozhodně není nevyhnutelný.